Rusům hrozí vyloučení z atletické asociace, nemohli by ani na olympiádu

Rusům hrozí vyloučení z atletické asociace, nemohli by ani na olympiádu
9. listopadu 2015 • 20:27
Nezávislá vyšetřovací komise Mezinárodní antidopingové agentury WADA doporučila vyloučit ruskou federaci ze světové atletické asociace IAAF a tím i ze všech soutěží včetně olympijských her kvůli rozsáhlému porušování antidopingového kodexu. Navrhla také doživotní zákaz činnosti čtyřem trenérům, jednomu lékaři a pěti sportovcům. Mezi nimi figuruje i jméno olympijské vítězky v běhu na 800 metrů z Londýna Marie Savinovové.

Komise také požaduje odebrání akreditace moskevské antidopingové laboratoři a okamžitou suspendaci jejího ředitele Grigorije Rodčenka. Ten podle zveřejněné zprávy nařídil těsně před loňským prosincovým auditem WADA zničit přes 1400 uchovaných vzorků coby možných důkazů.

Zpráva čítající přes 300 stran uvádí, že v ruské atletice dochází k systematickým dopingovým praktikám se státní podporou. Komise potvrdila, že je provázela korupce zasahující až do nejvyšších sfér federace IAAF. Důkazy byly postoupeny Interpolu.

Zaznělo přímo obvinění ruského ministra sportu Vitalije Mutka, že nařídil „manipulaci s určitými vzorky“. Předseda komise Kanaďan Dick Pound uvedl, že si neumí představit, že by o tom Mutko nevěděl. Ruský ministr je zároveň členem výkonného výboru FIFA a předsedou organizačního výboru MS ve fotbale v roce 2018. Jeho případem se hodlá zabývat etická komise FIFA.

V první reakci Mutko uvedl, že zpráva WADA je „politicky motivovaná“, komise pro svá tvrzení nemá důkazy a že agentura může jen doporučovat, nikoli trestat. Tuto pravomoc má Mezinárodní atletická federace.

Marija SavinovováMarija SavinovováAutor: čtk/ap
Marija Savinovová

Předseda IAAF Sebastian Coe označil zprávu za alarmující a slíbil urychlenou reakci na ni. Vedení ruské atletiky vyzval, aby se do konce týdne ke zprávě vyjádřilo. „To, co v ní zaznělo, je nesmírně vážné a skutečně by to mohlo vést k vyloučení ruských atletů,“ připustil Coe.

Komise zjistila, že docházelo k zatajování pozitivních dopingových testů, čímž byly ovlivněny výsledky vrcholných soutěží. To se týká například běhu na 800 metrů na olympijských hrách v roce 2012, protože jeho vítězka Savinovová by za normálních okolností neměla být kvůli dopingu vůbec na startu, stejně jako bronzová Jekatěrina Poistogovová.

Bývalému šéfovi Ruské atletické federace Valentinu Balachničevovi sportovci za zatajení pozitivního testu údajně platili 20 tisíc rublů (7800 korun), ředitel antidopingové laboratoře Rodčenkov dostával 30 tisíc. Rodčenkov v reakci na zveřejnění zprávy označil členy komise WADA za hlupáky.

Autoři zprávy vyslovili závěr, že atletické soutěže na hrách v Londýně byly znehodnoceny i účastí dalších ruských atletů. Rusko bylo v roce 2012 se sedmnácti medailemi druhou nejúspěšnější zemí v atletických soutěžích po Spojených státech.

Rusko prý není výjimkou

Podle Pounda není cílem celé akce někoho vylučovat z olympijských her. „Ale někdy to je prostě cena, kterou musíte zaplatit. Možná je to ještě pozůstatek starého sovětského systému, kterého se Rusko každopádně musí zbavit a začít znovu. A pokud s reformami začnou hned, pořád ještě mohou ten zákaz (pro OH 2016) odvrátit,“ řekl. Podobné problémy ale podle něj určitě nepanují pouze v Rusku a pouze v atletice. Jako další možný případ jmenoval Keňu.

Také podle předsedy ČOV Jiřího Kejvala je zpráva WADA velmi znepokojující. „Může mít dalekosáhlé důsledky. Pokud se prokáže systematický doping, jsem pro velmi tvrdé tresty. Doping byl, je a bude podvod. Čisté sportovce musíme ochránit,“ uvedl Kejval na sociálních sítích.

Interpol oznámil, že zahajuje vyšetřování, přičemž řídit ho bude Francie. Právě francouzské úřady už v minulém týdnu rozpoutaly korupční aféru bývalého šéfa světové atletiky Laminea Diacka, jenž je podezřelý z braní úplatků právě za krytí dopingových případů ruských atletů. Podle agentury SID Interpol celou akci nazval Operace Augiáš s připomínkou Augiášova chléva.

Dopingová aféra v ruské atletice začala loni v listopadu
3. listopadu 2014 - Německá televize ARD obvinila ve svém dokumentu Rusko ze systematického dopingu, korupce a vydírání. Autoři upozornili i na následné zakrývání pozitivních testů a neochotu jejich vyšetřování ze strany funkcionářů.

Prosinec 2014 - V souvislosti s obviněním z dopingu odstoupil šéf Ruské atletické federace Valentin Balachničev z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF. Svých funkcí v IAAF se vzdali i šéf lékařského a antidopingového oddělení atletické federace Gabriel Dollé a marketingový poradce Papa Massata Diack, syn tehdejšího šéfa federace Laminea Diacka. Do čela tříčlenné komise, která se měla zabývat dopingem v Rusku, byl jmenován bývalý šéf Světové antidopingové agentury WADA Richard Pound. WADA si v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.

Leden 2015 - Ruská antidopingová agentura oznámila, že za nesrovnalosti v biologických pasech potrestala pět elitních chodců včetně olympijských vítězů Sergeje Kirďapkina, Olgy Kaniskinové a Valerije Borčina. Po tomto skandálu odstoupil z funkce šéftrenér atletické reprezentace Valentin Maslakov. Později dostala zákaz startu za doping i řada dalších atletů včetně olympijské vítězky v běhu na 3000 metrů překážek Julije Zaripovové.

Únor - Předseda Ruské atletické federace Valentin Balachničev kvůli sérii dopingových skandálů po téměř čtvrt století ve funkci rezignoval.

Červenec - Rusové stáhli celý svůj chodecký tým ze srpnového mistrovství světa v Pekingu.

Září - Šest dalších předních členů ruské chodecké reprezentace včetně úřadující mistryně Evropy Elmiry Alembekovové dostalo trest zákazu startů za doping.

Listopad - Dalších pět ruských atletů v čele s vytrvalkyní Marií Konovalovovou a kladivářkou Marií Bespalovovou bylo potrestáno za doping. Francouzské úřady zahájily vyšetřování bývalého šéfa IAAF Laminea Diacka v souvislosti s korupcí a praním špinavých peněz. Nezávislá vyšetřovací komise WADA doporučila vyloučit ruskou federaci z mezinárodní atletické asociace IAAF a tím i ze všech soutěží včetně olympijských her kvůli porušení antidopingového kodexu. Navrhla také doživotní zákaz činnosti zatím nejmenovaným pěti sportovcům a stejnému počtu trenérů či funkcionářů.
WADA tvrdě bojuje s dopingem už přes 15 let
Vizitka Mezinárodní antidopingové agentury WADA, která na základě vyšetřování systematického dopingu v ruské atletice doporučila vyloučit ruskou federaci z mezinárodní asociace IAAF:
Datum založení: 10. listopadu 1999
Sídlo: Montreal (Kanada)
Předseda: Craig Reedie (od roku 2014)
Web: www.wada-ama.org
Ostatní: mezinárodní nezávislá organizace zaměřená na boj proti dopingu; vznikla v listopadu 1999 v Lausanne na popud Mezinárodního olympijského výboru; ten zpočátku dodával většinu financí, nyní je to zhruba polovina (druhá přichází z nezávislých zdrojů); zastřešuje kolem 600 sportovních organizací v čele s MOV, mezinárodními sportovními svazy či národními antidopingovými agenturami; vedle Evropy a Ameriky má WADA regionální zastoupení i v Asii a v Africe, jí akreditovaných laboratoří je 35 v 32 zemích; počet analyzovaných vzorků vzrostl až na loňských více než 280 tisíc, z nichž téměř 4000 vykázaly nepříznivé nebo atypické hodnoty; od svého vzniku se WADA významně angažovala v nejznámějších dopingových kauzách, jako byly skandál kolem laboratoře Balco, sprinterů Justina Gatlina a Tima Montgomeryho, cyklistů Floyda Landise a Lance Armstronga a řady dalších.

Z regionů: Doping v 80. letech? Ne výjimka, ale pravidlo

Geny schovají doping

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!