Schváleno. NATO zřídí velitelství i na Slovensku a v Maďarsku

Schváleno. NATO zřídí velitelství i na Slovensku a v Maďarsku
8. října 2015 • 15:54
Severoatlantická aliance ve východní Evropě vybuduje další dvě regionální velitelství, a to na Slovensku a v Maďarsku. Rozšíření vojenské přítomnosti NATO na jeho východní hranici dnes podle očekávání schválili ministři obrany členských zemí aliance na zasedání v Bruselu.

Nová velitelská centra o síle zhruba 40 mužů mají sloužit mimo jiné jako plánovací a koordinační střediska pro manévry nových aliančních sil velmi rychlé reakce. Podle aliančních zdrojů mají být zároveň výrazem podpory východním členů NATO, kteří se obávají velmocenských ambicí Ruska.

„Zajistí, že naše síly se budou moci pohybovat rychle a efektivně, pokud se budou muset rozmístit (ve východní Evropě),“ řekl na Stoltenberg. Zdůraznil, že vzhledem ke zvýšené nejistotě způsobené zejména novými aktivitami Ruska je velmi důležité posílit kolektivní obranu aliance. Ze stejného důvodu dnes ministři také rozhodli zdvojnásobit na 40 tisíc počet příslušníků Sil rychlé reakce NATO.

„To vše vysílá jasný vzkaz všem občanům NATO: NATO vás bude bránit, NATO je ve střehu, NATO je připraveno,“ prohlásil Stoltenberg.

Přečtěte si rozhovor s Jiřím Šedivým:

Slovenské ministerstvo obrany na svém webu zdůraznilo, že připravovaný integrační tým (NATO Force Integration Units - NFIU) na Slovensku nebude základnou. Slovenský sociálnědemokratický premiér Robert Fico vybudování nějaké stálé vojenské základny NATO ve své zemi opakovaně odmítl. V jednom průzkumu se prý proti tomu vyslovily tři čtvrtiny Slováků.

„V tomto případě půjde o tým plánovačů, a ne o vytvoření bojové jednotky nebo základny, jak je to někdy nepřesně interpretováno. Přítomnost týmu obecně usnadní případné přijetí posil ze strany NATO pro danou členskou zemi. V době míru by podporovala plánovací aktivity,“ uvedl nedávno ministr obrany Martin Glváč. Také šéf NATO už dříve upřesnil, že nejde o žádnou základnu, ale o malý štáb, který má sloužit výlučně obranným cílům.

Nově už bylo vybudováno šest podobných malých velitelství NFIU v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Přeskupování aliančních sil a posilování kolektivní obrany je podle Stoltenberga největší od konce studené války.

Aktivity Rusů v Sýrii

Ministři také vyjádřili vážné znepokojení, které vyvolaly nové vojenské aktivity Ruska v Sýrii. Vyzvali Moskvu, aby se v případných dalších úderech zaměřila hlavně na pozice Islámského státu. Je podle nich chybou, že Rusové podporují režim syrského prezidenta Bašára Asada. „Nepřijatelné“ ale podle nich je především narušování vzdušného prostoru Turecka, člena NATO, ruskými stíhačkami.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO je připraveno bránit Turecko. Na otázky novinářů nepotvrdil ani nevyvrátil, že by aliance mohla prodloužit působení raketových systémů Patriot v Turecku. Systémy rozmísila aliance v minulých letech, aby zabránila, že boje v Sýrii se rozšíří na území významného člena NATO. Systémy podle dosavadních plánů mají být z tureckého území staženy do konce roku. Za ČR se jednodenního zasedání v bruselském sídle NATO účastní ministr obrany Martin Stropnický.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!