Se záchranou unesených Češek prý pomohl Katar

Se záchranou unesených Češek prý pomohl Katar
30. března 2015 • 09:09
K osvobození dvou Češek unesených před dvěma lety v Pákistánu významně přispěl emirát Katar, který Česká republika diskrétně oslovila s žádostí o zprostředkování vyjednávání, napsaly Lidové noviny. Katařané mimo jiné lokalizovali dívky na jihu Afghánistánu. Čeští představitelé tvrdí, že za jejich záchranu nezaplatila ČR výkupné, podle týdeníku Respekt se o něm ale minimálně vyjednávalo. Mluvilo se prý o částce kolem dvou milionů dolarů.

Hana Humpálová a Antonie Chrástecká se do Česka vrátily minulý týden. Jejich propuštění předcházely dlouhé měsíce práce několika zpravodajských služeb. Podle oficiální verze nakonec zprostředkovala propuštění dívek turecká humanitární organizace IHH. Zdroje Lidových novin ovšem tvrdí, že se tak stalo právě ve spolupráci s Katarem, jehož tajná služba má kontakty v různých radikálních muslimských organizacích.

Unesené Češky jsou na svobodě, v Pákistánu je prý zajala Al-Káida

Katarské hlavní město Dauhá, kde Česko nemá ambasádu, podle deníku už loni na jaře navštívil tehdejší ředitel české rozvědky Ivo Schwarz. Katařané prý ženy nakonec lokalizovali v oblastech obývaných paštúnskými a balúčskými kmeny dlouho před tím, než o tom na začátku března informoval pákistánský deník Dawn. Spolupráci s Katarem ale ministerstvo zahraničí odmítlo oficiálně potvrdit.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek v neděli řekl České televizi, že dívky byly v rukou kriminálníků, jimž šlo o výkupné. Naznačil, že Česko nakonec žádné peníze nezaplatilo, což tvrdí i další představitelé státu. Podle Respektu ale vláda Bohuslava Sobotky o uvolnění peněz na zaplacení výkupného jednala. Únosci prý nejprve požadovali 20 milionů dolarů, částku ale snižovali. Nakonec se údajně jednalo o zhruba dvou milionech dolarů.

Respekt také tvrdí, že únosci dvakrát kontaktovali vyjednavače a rodiny obou dívek. Ve druhé polovině loňského roku a také před dvěma měsíci poslali do Česka videa, která potvrzovala, že jsou Češky naživu. Rodiny jim také mohly poslat boty nebo knížky.

Osvobozovací akci zmařila písečná bouře

Podle deníku Dnes se na záchranu dívek připravovala akce už v květnu 2013. Americkým a pákistánským tajným službám se tehdy podařilo zjistit, že dívky jsou drženy v horách u hranic s Afghánistánem. Na akci se měly podílet i české elitní jednotky. Záchranu ale zmařila písečná bouře, kvůli níž nemohly vzlétnout helikoptéry, řekly MfD dva zdroje z bezpečnostní komunity. Další pokus o vojenskou záchranu se už neuskutečnil. Je možné, že potom únosci dívky přesunuli na jiné místo.

Ozbrojenci v uniformách
České turistky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny 13. března 2013 v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, když cestovaly z Íránu do Indie. Stalo se tak odpoledne, přibližně po 120 kilometrech cesty od hraničního přechodu s Íránem.
Mikrobus s ženami zastavila skupina ozbrojených mužů, část měla na sobě oficiální vojenské uniformy. Sedm z nich obklíčilo autobus a dva vstoupili dovnitř. Jak vypověděl řidič autobusu, muži odebrali strážci jeho zbraň a vyvedli jej spolu s dívkami z autobusu. Ostatní cestující mohli zůstat na svých místech. Celou skupinu poté naložili do jedné z Toyot Land Cruiser a odvezli je. Akce trvala méně než pět minut. Odvezli i policistu, jenž ženy doprovázel, jeho ale posléze vysadili.
Na internetu se později objevily dva videozáznamy s unesenými - první v červnu 2013 a druhý o čtyři měsíce později. Jiné zprávy úřady o dívkách neměly, protože únosci o sobě nedali nijak vědět. Česká diplomacie byla na informace o případných vyjednáváních po celou dobu velmi skoupá.
Obě dívky studovaly před únosem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Antonie Chrástecká, narozená v říjnu 1988, pochází z Kladenska a získala dva bakalářské tituly za práce věnované terapii závislých osob a coming-outu u dětí. Podle webu věnovaného oběma dívkám Chrástecká pracovala mimo jiné na Lince bezpečí, která se zaměřuje na pomoc ohroženým dětem, nebo v Dobrovolnickém centru Kladno.
Hana Humpálová, narozená v listopadu 1988, se ve své bakalářské práci věnovala sociálním dovednostem odsouzených mužů, chtěla se stát vězeňskou psycholožkou. Při studiu pracovala dívka původem z Písku v zařízeních zaměřených na pomoc lidem s různými hendikepy - v Café Na půl cesty či kavárně Vesmírna, kde pomáhala lidem s mentálním postižením.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!