Spolkové země Německa chtějí peníze navíc, nezvládají nápor migrantů

Spolkové země Německa chtějí peníze navíc, nezvládají nápor migrantů
28. července 2015 • 14:20
Německé spolkové země žádají vládu o finanční podporu, aby mohly zvládnout mimořádný nápor uprchlíků, kteří v Německu žádají o azyl. Zajišťování ubytování a stravy pro běžence jednotlivé země finančně vyčerpává, náklady ještě zvyšuje to, že spolkové úřady nestíhají rozhodovat o poskytnutí nebo odmítnutí azylu. Letos v prvním pololetí požádalo o azyl v Německu 179 tisíc lidí, což představuje oproti roku 2014 nárůst o 132 procent.

Za celý loňský rok požádalo v Německu o azyl zhruba 200 tisíc lidí a spolková vláda očekává, že letos počet žadatelů o azyl dosáhne 450 tisíc. Spolkové země však už nyní varují, že bude nutné upravit tento odhad směrem vzhůru. „Jen v Severním Porýní-Vestfálsku bude letos s jistotou výrazně přes 100 tisíc žadatelů o azyl,“ řekl deníku Rheinische Post ministr vnitra této spolkové země Ralf Jäger.

Velké počty běženců hlásí i Berlín. Podle radnice německé metropole přichází od počátku července do Berlína každý den přes 400 žadatelů o azyl. Zatím nejvyšší počet žádostí zaznamenaly berlínské úřady 13. července, kdy jich bylo 473. Berlínský primátor Michael Müller v televizi ARD upozornil, že městu dochází místo v kamenných ubytovnách pro uprchlíky a hrozí, že bude nutné vybudovat pro ně stanový tábor.

Spolkové země přitom nesou hlavní část nákladů, které vznikají při příchodu žadatelů o azyl. V loňském roce na tyto účely vyplatily 2,2 miliardy eur (60 miliard korun), letos částka dosáhne přinejmenším pět miliard eur (135 miliard korun). Spolková vláda přispívá zemím na péči o uprchlíky jednou miliardou eur (27 miliardami korun). Bavorský zemský premiér Horst Seehofer v rozhovoru s deníkem Die Welt vyzval, aby se tato částka „přinejmenším zdvojnásobila“.

Přečtěte si:

Situaci zhoršuje i to, že spolkové úřady nebyly na velký nápor žadatelů o azyl připraveny a nestíhají o žádostech rychle rozhodovat. Posouzení žádosti tak trvá pět měsíců. Úřady v současnosti přijímají nové zaměstnance, aby se azylové řízení mohlo v budoucnu zkrátit na tři měsíce.

Kromě uprchlíků z válečných oblastí na Blízkém východě přichází do Německa i velké množství lidí ze západního Balkánu, zejména z Kosova. Tito evropští běženci tvoří až 40 procent všech žadatelů o azyl.

Šanci na získání azylu má jen zlomek z nich, protože německá vláda označila oblast západního Balkánu za bezpečnou oblast. Jejich příliv však zpomaluje rozhodnutí v azylovém řízení i u ostatních běženců.

V bavorském Kitzingenu vyklidila policie v pondělí ubytovnu pro uprchlíky poté, co docházelo k opakovaným střetům mezi běženci a místními obyvateli

Německo patří mezi evropské země, které nejvíc přitahují uprchlíky. Převaděči dopravují běžence do Německa i přes české území. V prvních pěti měsících letošního roku odhalila policie v Sasku přes 400 nelegálních přistěhovalců, kteří překročili hranici z Česka.

Příliv běženců rovněž způsobuje napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, naposledy v polovině července komplex v bavorském Reichertshofenu. V noci na pondělí poničila exploze vůz radního saského města Freital Michaela Richtera, jenž se zasazoval o přijímání žadatelů o azyl, policie záležitost vyšetřuje jako úmyslný čin.

V bavorském Kitzingenu vyklidila policie v pondělí ubytovnu pro uprchlíky poté, co docházelo k opakovaným střetům mezi běženci a místními obyvateli. Obyvatelé si stěžovali na hluk a množství odpadků u ubytovny a nadávky od běženců pocházejících především z Kosova a z Albánie.

Lubomír Zaorálek: Mafiáni vydělávají na migraci miliardy

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!