MICT zčásti vyhověl obžalobě a Šešeljovi uložil deset let vězení | E15.cz

Srbský nacionalista Šešelj dostal za válečné zločiny deset let. Do vězení ale nenastoupí

Srbský nacionalista Šešelj dostal za válečné zločiny deset let. Do vězení ale nenastoupí
Vojislav Šešelj
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) ve středu v Haagu v odvolacím řízení částečně zvrátil osvobozující rozsudek prvoinstančního procesu se srbským ultranacionalistou Vojislavem Šešeljem. Vůdce srbských radikálů, který se vynesení verdiktu nezúčastnil, nicméně následně ho označil za nelegální, MICT shledal v některých ohledech trestně odpovědným za podněcování ke zločinům za války v 90. letech a uložil mu desetiletý trest vězení. K jeho výkonu ale Šešelj nemusí nastoupit.

Šešelj totiž strávil ve vazbě Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), před nímž se konalo prvoinstanční řízení, už více než 11 let. V Haagu se dobrovolně přihlásil v únoru 2003. V listopadu 2014 pak byl dočasně propuštěn do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny. Zpět se už nevrátil.

Ultranacionalista byl obžalován ve třech bodech ze zločinů proti lidskosti a v šesti bodech z porušení norem válečného práva nebo válečných zvyklostí. Podle žalobců, kteří žádali trest 28 let vězení, byly tyto trestné činy spojeny hlavně s etnickými čistkami, které Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy a při nichž byly páchány vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.

Senát ICTY ale po více než osm let trvajícím procesu Šešelje v březnu 2016 většinou hlasů zprostil viny ve všech bodech. Dospěl k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní odpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, Chorvatsku a srbské oblasti Vojvodina za válek v letech 1991-1995.

Prokurátor ICTY se odvolal proti osvobození Šešelje

MICT ve středu nicméně shledal souzeného trestně odpovědným za zločiny proti lidskosti. Ty podnítil svými výzvami ve Vojvodině k vypuzení tamního chorvatského obyvatelstva. Po projevu z května 1992 v srbské obci Hrtkovci nedaleko hranic s Chorvatskem, při němž přečetl seznam lidí, kteří by měli odejít do Chorvatska, část Chorvatů z obavy sama odešla. Povzbuzeni tímto Šešeljovým počinem pak srbští nacionalisté zahájili kampaň obtěžování a zastrašování dalších Chorvatů, čímž je přiměli k odchodu.

Soudce Teodor Meron uvedl, že soud Šešelje shledal vinným z "podněcování pronásledování, násilného přesídlení, deportací a dalších nelidských činů".

Tribunál začal vyšetřovat sebevraždu Praljaka. Chorvaté nechápou, jak dostal do soudní síně jed

Šešelj v rozhovoru s agenturou AP označil středeční rozhodnutí soudu za "nelegální". Trvá na tom, že haagský tribunál měl namísto toho nařídit nový soudní proces. Jak poté dodal, je "pyšný na všechny válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, které se mu připisují, a je připravený je v budoucnosti zopakovat".

Středeční verdikt je svým způsobem šalamounský. MICT na jedné straně uznal Šešeljovu vinu, byť jen částečně, čímž chtěl uklidnit rozhořčení blízkých válečných obětí nad osvobozujícím verdiktem ICTY. Na straně druhé uložil trest, k jehož výkonu 63letý Šešelj nemusí nastoupit, čímž ušetřil problémů srbské vedení, které by muselo šéfa radikálů vydat. Šešelj nedlouho před vynesením rozsudku MICT zopakoval, že se do Haagu dobrovolně už nevrátí a že by ho tam srbské úřady musely dostat silou.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!