Stoltenberg: Celkové výdaje NATO letos klesnou, hrozeb ale přibývá

Stoltenberg: Celkové výdaje NATO letos klesnou, hrozeb ale přibývá
22. června 2015 • 15:33
Celkové výdaje členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu budou letos navzdory rostoucím hrozbám ve světě nižší než v roce 2014, uvedl před schůzkou aliančních ministrů obrany generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ministři budou podle něj na schůzce rozhodovat také o posílení sil rychlé reakce. Představitelé členských zemí aliance loni v září na summitu ve velšském Newportu slíbili, že budou výdaje na obranu zvyšovat, a to až na dvě procenta HDP.

Tento příslib ale podle Stoltenberga splní v roce 2015 jen pět členských zemí: USA, Británie, Řecko, Polsko a Estonsko. Výdaje na obranu vzrostou letos prý ještě v dalších 18 zemích, z pohledu celé aliance však budou dál klesat.

Otázka výdajů na obranu bude jedním z témat, o kterých chce Stoltenberg s ministry obrany ve středu a ve čtvrtek na schůzce v belgické metropoli jednat. NATO podle něj „nemůže činit více s méně (prostředky) donekonečna“.

USA pošlou těžkou vojenskou techniku na východ Evropy

Dalším tématem jednání prý bude i posílení sil rychlé reakce NATO, a to zvýšením počtu jejích členů na 30 až 40 tisíc. To by byl proti současnosti zhruba dvojnásobek. Síly rychlé reakce vznikly v roce 2002 na summitu v Praze a tehdy je tvořilo zhruba 13 tisíc vojáků. Podle Stoltenberga se ale tento počet ukázal tváří v tvář krizi na Ukrajině jako nedostatečný.

Akceschopnost aliance posílilo v reakci na okupaci Krymu už na loňském summitu ve Walesu vytvoření „hrotového“ uskupení o síle pět tisíc mužů, které dokáže zasáhnout do krizové situace na území členské země do 48 hodin.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!