Stoltenberg: Evropské země NATO zastavily pokles výdajů na obranu | E15.cz

Stoltenberg: Evropské země NATO zastavily pokles výdajů na obranu

Stoltenberg: Evropské země NATO zastavily pokles výdajů na obranu
28. ledna 2016 • 11:50
Evropským zemím Severoatlantické aliance a Kanadě se loni prakticky podařilo zastavit propad obranných výdajů, řekl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vývoj označil za krok správným směrem, je však podle něj třeba udělat víc a začít více investovat do nejrůznějšího moderního vybavení.

Na zastavení propadu výdajů na obranu se alianční země kvůli měnícímu se bezpečnostnímu prostředí dohodly na podzim 2014 na summitu ve Walesu. Státy NATO by měly na obranu vydávat nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).

Loni tento cíl splnilo pět z 28 spojeneckých zemí, plyne ze dnes zveřejněné výroční zprávy NATO za rok 2015. U 16 členů zpráva zaznamenala reálné zvýšení jejich výdajů. Celkový pokles obranných výdajů evropských zemí a Kanady tak byl proti předcházejícímu roku jen 0,3 procenta.

„Je vidět postup správným směrem, je však třeba udělat víc,“ podotkl před novináři Stoltenberg. Z výroční zprávy také plyne, že aliance jako celek v roce 2015 vydala na obranu méně než v roce předchozím.

Obranné výdaje USA mají významný podíl

Způsobeno je to především snížením obranných výdajů v USA. Spojené státy totiž představují 72 procent celkových obranných výdajů NATO. Každá tamní změna tak celoalianční hodnoty v tabulkách výrazně ovlivňuje.

USA ale i přes loňský pokles vydávají na obranu ze spojenců výrazně nejvíce, loni okolo 3,5 procenta svého HDP. U ČR uvádí grafy ve výroční zprávě hodnotu přibližně jednoho procenta HDP.

Situace na východě Ukrajiny je podle šéfa NATO křehká
Severoatlantická aliance v poslední době zaznamenala na východě Ukrajiny vyšší počet porušení podmínek mírových dohod z Minsku. Situace je křehká a nejednoznačná, řekl novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Uvedl také, že uvnitř aliance je nyní zvažována možnost svolat jednání Rady NATO-Rusko, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo. Rada se dříve scházela pravidelně, po předloňském vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny a ruské anexi Krymu však aliance tyto kontakty s Moskvou přerušila.
„Viděli jsme pokroky i kroky zpět. Pokud jde o provádění (minské) dohody, je obrázek velmi smíšený,“ poznamenal Stoltenberg. Týká se to podle něj také stahování těžkých zbraní. Věc tento týden probíral také s představiteli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která podle aliance musí mít plný přístup do oblasti konfliktu, aby mohla dodržování příměří monitorovat.

Podle Stoltenberga musí země NATO výdaje nejen zastavit, ale také začít do své obrany opět investovat. Především do širokého spektra moderního vybavení. „Například si musíme umět poradit s kybernetickými hrozbami, hybridními výzvami,“ připomněl. Aliance podle něj potřebuje také více průzkumných či zpravodajských prostředků, prostředky k doplňování paliva za letu a podobně, ale také kvalitních a moderních zbraňových systémů ke kolektivní obraně tradičního typu.

„Nejde jen o to utrácet více. Ale také utrácet lépe a investovat do moderního vybavení,“ poznamenal generální tajemník NATO.

Česko slíbilo navýšit rozpočet
Česká vládní koalice se již dříve dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP. V takovém případě koncepce předpokládá, že v roce 2020 by ministerstvo obrany mělo při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy korun. V roce 2014 to bylo zhruba 42 miliard, loni asi 43,6 miliardy a schválený rozpočet na rok 2016 počítá s výdaji 47,8 miliardy korun.

Autor: ČTK
 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením