Svět zbrojí. Země své peníze pumpují do armád | E15.cz

Svět zbrojí. Země své peníze pumpují do armád

9. srpna 2017 • 14:00

Filipínský prezident Duterte hodlá naverbovat 40 tisíc nových vojáků. Američané po pěti letech poprvé navýšili rozpočet na obranu. Haiti chce obnovit armádu, kterou před dvaceti lety rozpustilo. Ve světě rostou výdaje na zbrojení kvůli strachu z teroristů, Ruska či Severní Koreje.

Utratíme dvakrát tolik peněz za moderní zbraně, oznámil během tažení proti islamistům na ostrově Mindanao filipínský prezident Rodrigo Duterte. „Dnešní doba si žádá armádu, která bude silná,“ řekl s tím, že do dvou let nakoupí bezpilotní letouny, stíhačky a do armády přijme až čtyřicet tisíc nových rekrutů, čímž zvýší její stav o polovinu.

Kontroverzní vládce Filipín využil boj proti teroristům jako vhodnou záminku, aby ospravedlnil rychlé bobtnání ozbrojených složek. Loni za ně země utratila 3,9 miliardy dolarů, což bylo meziročně více o 20 procent.

USA zařadily novou letadlovou loď do služby, výrazně se ale prodražila

Filipíny tak ilustrují obecný trend. „Obamovská“ éra je pryč, výdaje na armády ve světě rostou. Spojené státy je loni navýšily poprvé po pěti letech seškrtávání, a to na 611 miliard dolarů. Tato suma tvoří víc než třetinu všech celosvětových útrat za obranu.

Při představení nové letadlové lodi USS Gerald Ford, která stála téměř 13 miliard dolarů a je tak nejdražším vojenským plavidlem americké historie, nešetřil v červenci prezident Donald Trump sebevědomím. „Každý se dozví, že Amerika přichází, že Amerika sílí,“ prohlásil Trump. „Loď je zárukou toho, že když na boj dojde, tak to vždy skončí tak, že vyhrajeme, vyhrajeme, vyhrajeme. Nikdy neprohrajeme,“ míní Trump.

Konflikt na obzoru? Severní Korea zvažuje útok na americký ostrov Guam. Trump slibuje odvetné kroky

V Evropě sáhly zdaleka nejhlouběji do státní pokladny pobaltské země. Podle švédského institutu SIPRI, který dlouhodobě sleduje data o zbraních a armádách, zrychluje ze všech zemí světa ve výdajích na obranu nejvíc Lotyšsko – meziročně utratilo o plných 44 procent více, přes 400 milionů dolarů. O třetinu víc dala také sousední Litva.

„Růst výdajů v zemích centrální Evropy může být částečně způsoben vnímáním Ruska jako velké hrozby. A to i přes fakt, že Rusko dalo loni za armádu jen čtvrtinu peněz ve srovnání s tím, kolik dohromady utratili evropští členové NATO,“ podotýká Siemon Wezeman z institutu SIPRI. Rusko loni připsalo na vojenské výdaje 69 miliard dolarů, což znamená meziroční růst o šest procent.

Venezuela zastavila teroristický útok, prohlásil Maduro. V zemi dál pokračují nepokoje

Co do počtu vojáků stále suverénně vede Čína, která má podle portálu Worldatlas v současnosti ve zbrani víc než 2,3 milionu mužů. Nejhustší koncentrace vojáků je ovšem na relativně nevelkém Korejském poloostrově. V režimu vůdce Kim Čong-una je vojákem skoro každý dvacátý člověk. Severní Korea tak má v současnosti při pouhé 25milionové populaci armádu čítající 1,2 milionu vojáků.

Oproti tomu Jižní Korea disponuje početně jen poloviční armádou, kvůli nevyzpytatelnému sousedovi ale rozsáhle investuje do moderní vojenské techniky. Za uplynulou dekádu navýšila výdaje na obranu o víc než třetinu na 37 miliard dolarů ročně.

Také Čínu znepokojuje situace na sousedním Korejském poloostrově. S Kimovým režimem má Čína zatím relativně prostupnou hranici dlouhou 1300 kilometrů. Kvůli obavám z nevyzpytatelného souseda sestavila nedávno speciální jednotku určenou pro strážení této oblasti a staví v regionu nové ochranné bunkry pro civilisty.

Celosvětově dosáhly armádní výdaje v uplynulém roce 1686 miliard dolarů, což je růst jen o necelé půl procento. Byl by větší, ovšem zatímco na jedné straně víc utrácejí západní země nebo státy východní Asie, propadl se naopak apetit ropných zemí, které patřily dříve k velkým odběratelům zbraní. V čele jsou Saúdská Arábie s 30procentním poklesem výdajů a také Irák, který utratil meziročně dokonce o 36 procent méně.

Armádě se daří nabírat nové vojáky, do služby jich přichází víc, než jich odchází

Šetří také komoditní země v Latinské Americe – Brazílie, Peru nebo Ekvádor. Poklesla i poptávka v Kolumbii díky uzavření míru mezi vládou a povstalci z levicových geril. K vůbec největším úsporám se musela uchýlit bankrotující Venezuela. Ta stáhla loni útraty na polovinu, na devět miliard dolarů.

Česká republika patří k zemím, které výdaje na obranu zvyšují. V rozpočtu na letošní rok je na ně vyhrazeno 52,5 miliardy korun, v návrhu na příští rok se zatím hraje s částkou o víc než pět miliard vyšší. Česko dává v současnosti na obranu asi 1,1 procenta HDP, přičemž slíbilo spojencům v NATO, že do roku 2024 zvýší podíl na dvě procenta.

Ministr obrany Martin Stropnický v červenci oznámil největší armádní zakázku současné vlády. Ta schválila nákup více než 140 obrněných vozů v hodnotě 9,2 miliardy korun. Z toho jde o 80 lehkých obrněnců na podvozku Iveco a 62 vozidel od firmy Tatra Export.

Armády světaArmády světaAutor: E15

Zbrojení ve světě dalo mohutný impulz českému obrannému průmyslu, který zažívá po hubených letech renesanci. Loni měl nejlepší rok v historii, když vývoz vojenského materiálu meziročně vzrostl o čtvrtinu na rekordních 18,6 miliardy korun.

„Očekáváme, že letos export překročí hranici 20 miliard korun, i když se výrobcům nedaří navyšovat objem výroby kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků,“ uvedl Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. 

Trump transsexuály odmítl, v Thajsku rozhodne los

Americký prezident Donald Trump minulý měsíc oznámil, že nedovolí, aby v americké armádě nadále působily v jakékoli roli osoby, které změnily pohlaví. „Armáda se musí soustředit na rozhodné a drtivé vítězství a nemůže být zatížena ohromnými zdravotními náklady a rozvratem, který by změna pohlaví v armádě vyvolala,“ uvedl Trump na svém twitterovém účtu.

Podle odhadů slouží v současnosti v americké armádě až sedm tisíc transsexuálů. Ministerstvo obrany zatím vojákům financuje případnou změnu pohlaví a hormonální terapii. Armáda zatím čeká, jak se Trumpovo vyjádření promítne do konkrétních rozka- zů. „K žádným úpravám současné politiky nedojde, dokud prezidentův příkaz nedostane ministr obrany a nevydá instrukce,“ napsal svým armádním velitelům šéf sboru náčelníků štábů Joseph Dunford. „Do té doby budeme přistupovat ke všem našim příslušníkům s respektem,“ uvedl generál.

Rusové platí za roaming i na území vlastního státu. Úřady chtějí jeho cenu snížit

Zatímco v USA lidé se změněným pohlavím bojují o právo v armádě být, v Thajsku řeší opačný problém. V zemi, která je tradičně „rájem“ transsexuálů, jich žije podle nejodvážnějších odhadů až 300 tisíc. Společností jsou plně tolerováni, ale takzvaní ladyboyové si nemohou změnit osobní dokumenty. Jsou oficiálně považováni za muže a musejí k odvodu. „Nechci být vojákem. Chci být ženou,“ uvedla při letošním odvodu Rusanan Reuanmoon, která se narodila jako muž. Ladyboyové tak zatím musejí doufat ve štěstí při loterii, která se koná každý rok v dubnu.

Tou se totiž rozhoduje, kdo z Thajců starších 21 let nastoupí na dva roky na vojenskou službu. Pravděpodobnost, že adepta vylosují, ovlivňuje aktuální poptávka armády a síla příslušných populačních ročníků.

Haiti musí zrušené vojsko obnovit

Znovu vybudovat armádu se letos rozhodl karibský stát Haiti, přestože ji před více než dvaceti lety rozpustil. Armáda byla předtím v chudé zemi častým zdrojem převratů a pučů. V současnosti ale na ostrově po několika přírodních katastrofách roste kriminalita a chaos. Většina mírových jednotek OSN, které se v zemi zatím snaží udržet pořádek, v říjnu z Haiti odejde. Do té doby chce země vytrénovat 500 vlastních vojáků.

Trump varuje KLDR před „ohnivou zlobou.“ Americké akcie reagují poklesem

„Nevnímám to jako armádu,“ uvedl ministr obrany Herve Denis, podle nějž půjde spíš o jakési pořádkové síly. V červenci začal nábor rekrutů. Zájem je velký, protože v zemi je nezaměstnanost přes 40 procent. „Máme hranice, které nejsou vůbec pod kontrolou,“ uvedl Whitman Francisque, který se dostavil k náboru jako jeden z prvních adeptů. Kvůli pašování přes téměř volně prostupnou hranici se sousední Dominikánskou republikou tratí Haiti až 500 milionů dolarů ročně, uvádí vláda.

Otázkou je, kde země s podlomenou ekonomikou vezme na znovuzrození armády peníze, když má potíže i s výplatami pro svých 15 tisíc policistů. Nový návrh ročního rozpočtu na obranu počítá s částkou pouhých 8,5 milionu dolarů.

Komentář Lukáše Kovandy: I bujarým dobám sluší opatrnost

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!