Téma: Migranti prověřují míru xenofobie v zemích Visegrádu

Nejen v Česku se imigrace stala výbušným tématem. Obyvatelé dalších států visegrádské čtyřky mají historické zkušenosti s exody z politických důvodů i přesuny za prací. Přesto jich většina až hystericky vystupuje proti přijetí uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, které považuje za teroristickou hrozbu. V zemích tak sílí nacionalistické nálady.

Do Maďarska se migranti dostávají na trase Turecko–Řecko–Makedonie–Srbsko. Snímek
byl pořízen na řeckomakedonskéhranici ve
městě Gevgelija Dalších 5 fotografií v galerii
17.8.2015 7:25   |  

Poláci hromadně utíkají za lepším, ale migranty přijímat nechtějí

Polsko by teoreticky mělo být imigraci nakloněné. Země se potýká se stárnutím obyvatel daným klesající porodností a odchodem mladých lidí do zahraničí. Podíl dětí v populaci poklesl za poslední dvě dekády z téměř čtvrtiny o více než osm procentních bodů, což je druhý nejstrmější propad v Evropské unii.

Z jarního průzkumu vyplývá, že by Polsko mohlo letos opustit téměř 1,3 milionu lidí. O odchodu tak vážně uvažuje rekordní počet tázaných a velké množství dalších váhá. „O ekonomické migraci přemítá jeden z pěti aktivních či potenciálních účastníků polského trhu práce,“ uvádí zpráva personální agentury Work Service. Téměř dvě třetiny z těch, kteří odchod zvažují, jsou lidé do 35 let. Podle materiálu navíc třetina obyvatel země připouští, že by dění na Ukrajině mohlo mít v budoucnu vliv na jejich rozhodnutí opustit vlast.

K lidem, kteří z bezpečnostních nebo ekonomických důvodů míří do Evropy z Blízkého východu či Afriky, Poláci přesto příliš shovívaví nejsou. Studie Střediska pro výzkum předsudků na varšavské univerzitě z roku 2013 uvádí, že 69 procent obyvatel země nechce, aby se v ní usazovali „nebílí“. Takřka totožné procento Poláků se v červencovém šetření veřejného mínění vyslovilo proti závaznému přijímání uprchlíků.

Xenofobní společnost

Zatímco polští pracovníci v Británii chtějí stávkou upozornit na svůj význam pro tamní ekonomiku v reakci na protipřistěhovaleckou rétoriku, v Polsku nacionalisté organizují protiimigrační demonstrace. „Jsme xenofobní společnost. Jsme rezervovaní nejen vůči lidem ze vzdálených zemí a jiných kultur, ale i vůči cizincům žijícím v Polsku – Romům, Litevcům, Bělorusům a Ukrajincům,“ citovala polská média sociálního psychologa Janusze Czapińského.

Polsko nenaplnilo představy Bruselu a zavázalo se přijmout jen dva tisíce uprchlíků, čímž se v přepočtu na obyvatele řadí v rámci visegrádské čtyřky ve vstřícnosti na druhé místo za Česko. V rámci EU je jeho ochota přibližně srovnatelná se Španělskem. Varšava tvrdí, že si nemůže dovolit být velkorysejší, protože je vystavena příchodu lidí, kteří utíkají před konfliktem v Donbasu.

Kromě toho Varšava hovoří o bezpečnostní hrozbě v souvislosti s přijímáním běženců z regionu spojovaného s islamisty. Představitelé státu vyjadřují obavu ze šíření terorismu. Země už připravuje misi, která v libanonských uprchlických táborech podrobí syrské kandidáty na azyl v unijní zemi výběru.

Maďaři stavějí plot, vláda se trumfuje s krajní pravicí

Maďarsko jako jediný člen osmadvacítky zcela odmítlo přerozdělování uprchlíků s tím, že jeho vlastní problémy s ilegální imigrací dosáhly bezprecedentní úrovně. Do země letos dorazilo více než 110 tisíc běženců. Drtivá většina přišla přes Srbsko, kam se dostávají z Turecka přes Řecko a Makedonii. Budapešť proto urychlila výstavbu plotu na společné hranici, aby byl hotový do konce měsíce. Na stavbě 175 kilometrů dlouhé a až čtyři metry vysoké zábrany se podílí armáda a stovky nezaměstnaných. Lidem, kteří budou přichyceni při pokusu ohrazení překonat, vláda slibuje exemplární tresty včetně věznění.

Mezinárodně kritizovanou výstavbu provází vyhrocená rétorika Budapešti. Premiér Viktor Orbán považuje imigranty nejen za ohrožení kulturní identity Evropy, ale také za příspěvek k šíření terorismu, nezaměstnanosti a kriminality. „Skutečně vážná hrozba nepřichází z válečných zón, ale z hlubin Afriky,“ podotkl minulý měsíc.

Kritici jsou přesvědčeni, že vláda problémy záměrně zveličuje. Většina z letošních příchozích podle nich už není v zemi. Peter Kreko z think tanku Political Capital Institute řekl agentuře Reuters, že motivací vládního Fideszu není řešit situaci, ale získat politické body po období propadu popularity.

A šéf kabinetu se výroky i činy do smýšlení většiny zřejmě trefuje. Čtyři z deseti Maďarů by podle průzkumu nepustili do země žádné běžence hledající azyl. Budování plotu podporuje 61 procent tázaných. Někteří lidé v médiích líčí, jak nyní žijí ve strachu, objevují se zprávy o padesátiprocentním růstu prodejů plynových pistolí v Segedíně.

Africké hordy

Fidesz dobře ví, že by téma přistěhovalectví mohli ovládnout radikálové z Jobbiku. Krajní pravice hovořící o „afrických hordách“ hrozí, že vezme záležitost do svých rukou, pokud se s ní vláda nevypořádá. „Nejsou tady vítáni. Mohou znásilnit sto Švédek, ale tady nikoho znásilňovat nebudou,“ řečnil na protestním shromáždění někdejší zákonodárce Jobbiku Gyorgy Zagyva.

Pikantní je, že šéf Jobbiku Gábor Vona vždy vychvaloval islám jako „poslední naději pro lidstvo v temnotě globalizace a liberalismu“ a maďarští muslimové zřejmě kandidátky partaje často házeli do volebních uren.

Analytici varují, že se Fidesz radikalizuje a od extremistů už se neliší. „Co Jobbik dělá dnes, může vláda činit zítra. Myslím, že v imigrační v rétorice Jobbik skutečně slouží za vzor,“ obává se Kreko. Podle některých názorů tento stav může vést k legitimizaci strany s neonacistickou nálepkou.

Bratislava: Nezvládáme integrovat ani vlastní Romy

Slováci mají s hledáním příležitostí v cizině bohaté zkušenosti, ale umožnit uprchlíkům z Blízkého východu a Afriky lepší život pod Tatrami se vesměs zdráhají. Z pětimilionové země ročně odchází do ciziny na třicet tisíc mladých do třiceti let. Sedmina slovenských studentů dává přednost vzdělávání v zahraničí a nad jejich návratem domů visí otazník. Přesto se takto „mobilní“ národ rozhodl přijmout v rámci unijního přerozdělování jen dvě stovky běženců.

Bratislava se také dohodla s Vídní, že dočasně ubytuje 500 azylantů z přetíženého rakouského tábora. Obyvatelé Gabčíkova jejich pobyt ve své obci zamítli v referendu, někteří vyjádřili obavu z toho, že příchozí vyhodí do vzduchu místní přehradu. Premiér Robert Fico přislíbil, že výsledek hlasování nebude ignorovat.

V celostátním měřítku uprchlíky považují za bezpečnostní hrozbu téměř dvě třetiny lidí a debata o nich se často dostává do hysterické roviny. Islamizací Evropy straší nejen nacionalisté. I Fico hovoří o teroristickém riziku a o těžké slučitelnosti kultury příchozích se slovenskou. „Na Slovensku je mnoho Romů. Vždyť ani je nezvládáme integrovat, naše vlastní státní občany. Jak těžké by to potom bylo s lidmi ze severní Afriky?“ tázal se před pár dny v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard.

Šéf sociální demokracie zdůrazňuje, že jeho země nenese vinu na mezinárodních problémech, které uprchlickou vlnu vyvolaly. Necítí tak povinnost ulevovat zemím jako Itálie. „Kdo bombardoval Libyi? Kdo způsobil problémy v severní Africe? Slovensko? Ne,“ podotýká.

Bojovat s předsudky se však aktuálně rozhodla vlivná katolická církev, která spustila osvětovou kampaň. Vyvrací časté názory, že uprchlíci šíří nemoci, berou lidem práci a jsou teroristé. „Faktem je, že právě aktivity teroristických skupin nutí tisícovky lidí opustit své domovy a svoje země, aby si zachránili to nejcennější – život. Ve většině případů se uprchlíci zaměstnají v pracovních pozicích, o které Slováci nemají zájem, protože jsou špatně placené,“ píše se v letáku.


Čtěte také:

Přes La Manche za 80 tisíc. Převaděči se snaží vydělat na uprchlické krizi

Nejhorší krize od války, do Evropy letos připlulo přes 237 tisíc migrantů

Fabrice Leggeri: Pašeráci se vrátili pro lodě s kalašnikovy

Autor: Karolína Fľaszová

Komentáře

Čtěte také

Zadlužený Kovosvit má nové vedení, o firmu se zajímají investoři

Zadlužený Kovosvit má nové vedení, o firmu se zajímají investoři aktualizováno

Firmu Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí, která má finanční problémy, vede nový manažerský tým. Bývalý pověřený ředitel Blahoslav Fajmon rezignoval. Zaměstnanci stále nedostali… více

Mobilní web