Tereza Spencerová: Hvězdná chvilka pro Kurdy

Tereza Spencerová: Hvězdná chvilka pro Kurdy
1. června 2016 • 06:46
Irácká Fallúdža byla v roce 2003 jednou z bašt odporu proti americké intervenci. Zlomily ji až tuny bílého fosforu a střeliva s ochuzeným uranem. Dnes město ovládá Islámský stát a Spojené státy nejspíš chápou, že by jejich účast při osvobozování nebyla pro místní ničím vítaným. Proto před branami Fallúdži stojí irácké jednotky spolu s íránskými Revolučními gardami a libanonským Hizballáhem.

Američané spolu s Kurdy naopak dobývají irácký Mosul a syrskou Rakká, zatímco syrská armáda míří na nedaleký Dejrizor. Čtyři současně vedené ofenzivy proti významným městům pod kontrolou Daeše musejí logicky vyvolat spekulace o nepřiznané, ale přesto funkční spolupráci mezi oficiálními nepřáteli.

Největší pozornost se přitom soustředí na Rakká, kterou si Daeš před časem vybral za hlavní město svého „chalífátu“. Nikoli náhodou – okolní ropné vrty a rafinerie mu zajišťovaly proud miliard dolarů z černých obchodů, jejichž nitky vedly převážně přes Turecko. Dobytí Rakká by bylo významné vojensky, ale i symbolicky.

Spojeným státům by přineslo snad jediný hmatatelný výsledek v jejich dosavadním „boji proti terorismu“ a současně by znamenalo i konec „chalífátu“, a tedy tvrdou ránu autoritě šéfa Daeše Abú Bakra Bagdádího. Potud teorie.

A teď trochu praxe. USA do ofenzivy proti Rakká oficiálně vyslaly jednotky Syrské demokratické fronty. V ní jsou hlavní silou syrští Kurdové z Lidových obranných oddílů (YPG). Jenže zatímco Pentagon oznamoval zahájení ofenzivy, YPG tvrdila, že ji Rakká nezajímá.

V hledáčku měla oblast severně od Rakká, jejímž ovládnutím by se propojily tři dosud oddělené kurdské „kantony“. Kurdistán v Sýrii by ale zase mohl vyprovokovat Turecko k rozsáhlé invazi proti Kurdům. A to by fakticky znamenalo válku Turecka proti USA.

Vyhlídka na ztrátu čtyř důležitých měst přiměla Daeš k akci. Výsledkem je sto tisíc civilistů v pasti.

Spojené státy cukly jako první a přiměly Kurdy stočit se přímo k Rakká, a to zřejmě rovnou slibem, že si město po jeho dobytí budou moci připojit ke své „federaci“.

Není ale pravděpodobné, že by se Kurdové jen kvůli městu vzdali plánů na propojení svých „kantonů“. A právě s tím nejspíš počítá pro změnu Rusko. Představa kurdského prostoru, který se do budoucna vklíní mezi Turecko a Ázerbájdžán, musí být pro Rusko velmi lákavá. A pokud by Turecko zaútočilo, byl by to ošklivý problém hlavně pro USA a NATO.

Vyhlídka na možnou ztrátu čtyř významných měst přiměla Daeš k akci – série teroristických útoků v Sýrii i Iráku zabila bezmála 200 civilistů. K tomu jeho oddíly podnikly bleskovou ofenzivu na severu provincie Aleppo u tureckých hranic, odkud vytlačily soupeřící džihádistické skupiny pod patronátem Turecka.

Na sto tisíc civilistů tu uvízlo v pasti. Bez ohledu na to se ale zdá, že Kurdové nyní dosáhli svého zatímního historického vrcholu. Stali se možná nejdůležitějším nástrojem geopolitických úvah světových mocností. Zájmy se množí, proplétají, jdou proti sobě i souběžně. A válka v Sýrii pokračuje.

Autorka je komentátorkou Literárních novin

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!