Tribunál v Haagu shledal srbského nacionalistu Šešelje nevinným

Tribunál v Haagu shledal srbského nacionalistu Šešelje nevinným
31. března 2016 • 11:50
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Žalobci žádali trest 28 let vězení, tribunál ale nařídil Šešeljovo osvobození.

„Tímto zproštěním viny ve všech devíti bodech obžaloby vydaný zatýkací rozkaz pozbývá smyslu. Vojislav Šešelj je nyní volný,“ prohlásil na závěr vynášení rozhodnutí svého senátu předsedající soudce Jean-Claude Antonetti.

Tři body obžaloby se týkaly zločinů proti lidskosti a šest dalších porušení válečného práva nebo válečných zvyků. Tyto trestné činy byly podle žalobců spojeny zejména s etnickými čistkami, které podle nich Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy. Šlo mimo jiné o vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.

Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům. Prakticky totéž se týká vysílání dobrovolníků, jehož cílem bylo podle většiny členů senátu bránit srbské obyvatelstvo v konfliktech, které vypukly v rozpadající se Jugoslávii.

„Žalobce předložil obecná tvrzení, která nejsou podepřena důkazy,“ shrnul závěr senátu Antonetti. Šešelj výsledek procesu přivítal. „Tentokrát, po tolika soudech s nevinnými Srby, soudci… z právního hlediska vynesli jediný možný verdikt,“ prohlásil na tiskové konferenci uspořádané po zprávě z Haagu. Řekl také, že bude požadovat od ICTY kompenzace, a to ve výši celkem 12 milionů eur (téměř 325 milionů korun).

Haagskému tribunálu se Šešelj přihlásil dobrovolně v roce 2003, krátce poté, co byl u ICTY obviněn ze zločinů spáchaných za války v bývalé Jugoslávii

Na twitteru pak Šešelj provokativně vzkázal chorvatské prezidentce Kolindě Grabarové Kitarovičové: „Moje drahá Kolindo, připrav se, připrav, brzy přijedu na oficiální návštěvu.“

Předseda Srbské radikální strany (SRS) nebyl vynášení verdiktu přítomen. Do Haagu se odmítl vrátit poté, co ho soudci v listopadu 2014 dočasně pustili do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny.

Haagskému tribunálu se Šešelj přihlásil dobrovolně v roce 2003, krátce poté, co byl u ICTY obviněn ze zločinů spáchaných za války v bývalé Jugoslávii. Proces začal 7. listopadu 2007 a soudní jednání skončilo 20. března 2012. Soud se z různých procesních důvodů protahoval a řízení se zahajovalo nadvakrát. První zahájení už v roce 2006 bylo zrušeno.

„Spím klidně jako dítě, nemám se svědomím žádný problém,“ napsal radikál na twitteru ještě před dnešním vynesením rozsudku. Už dříve řekl, že rozhodnutí haagského tribunálu ho nezajímá. Podle neoficiálních informací, které prý měl k dispozici, očekával uložení trestu 25 let vězení. Byl odhodlán odvolat se proti každému odsuzujícímu verdiktu.

Vojislav Šešelj inspiroval jednotky, jež zabily tisíce civilistů
Vizitka srbského nacionalisty Vojislava Šešelje (61), kterého dnes Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) shledal nevinným ve všech devíti bodech obžaloby:
Vojislav Šešelj, rodák ze Sarajeva, patřil od začátku ozbrojených srážek v někdejší Jugoslávii k nejhorlivějším zastáncům myšlenky Velkého Srbska, které mělo podle jeho představ zabírat prakticky celou Jugoslávii až na Slovinsko a část Chorvatska. Jím podporované dobrovolnické jednotky se zapojily do ozbrojených srážek jak v Chorvatsku a v Bosně, tak později v Kosovu. Šešelj se uplatnil i v bělehradské politice, kde dodnes patří k největším jestřábům.

Byl považován za „muže na špinavou práci“ Slobodana Miloševiče, s někdejším jugoslávským a srbským prezidentem Miloševičem měl ovšem poněkud rozporné vztahy. Ty se pohybovaly od takřka bezvýhradné podpory až po otevřenou roztržku v polovině 90. let, kdy Šešelj nesouhlasil s mírovým plánem pro Bosnu; po obvinění z válečných zločinů ho tehdejší bělehradská vláda dokonce poslala na pár měsíců do vězení.

Koncem 90. let byl ale dlouholetý předseda Srbské radikální strany (SRS) opět Miloševičovým spojencem, mezi roky 1998 a 2000 byl místopředsedou srbské vlády. Po svržení Miloševičova režimu v říjnu 2000 se Šešelj stal neoficiálním vůdcem srbského nacionalistického hnutí. Svou extrémně nacionalistickou stranu vede nepřetržitě od roku 1991; v jejím čele formálně stál i v letech 2003 až 2014, kdy pobýval ve vězení ICTY.

Haagskému tribunálu se Šešelj vydal dobrovolně v únoru 2003, jen krátce poté, co ho žalobci tribunálu obvinili ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Šešelj se měl zodpovídat z toho, že se podílel na etnických čistkách v Bosně, v Chorvatsku a v severosrbské provincii Vojvodině. Mezi body obžaloby byly mimo jiné vražda, mučení, sexuální násilí a ničení majetku. Vinu ale odmítl, stejně jako legitimitu soudu. Dnes ICTY shledal Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby.

Nikdy jsem nikoho nesvolával do války, dokud to nebyla otázka obrany Srbů,“ prohlásil v roce 2008 Šešelj a dodal, že boj, který Srbové vedli, nebyl namířen proti Chorvatům nebo Muslimům, ale proti jejich „poručníkům - Německu, Vatikánu, Americe a NATO“. V listopadu 2014 se mohl kvůli léčbě rakoviny střev vrátit do Srbska, loni se ale odmítl podřídit nařízení soudců, aby opět přijel do Haagu.

Šešelj se narodil 11. října 1954 v Sarajevu, kde vystudoval práva; ještě za studií se stal komunistou. V roce 1979, tedy v pouhých pětadvaceti letech, obhájil doktorát za práci Politická podstata militarismu a fašismu. V té době už byl členem Svazu komunistů Jugoslávie a otevírala se před ním slibná akademická kariéra, na Sarajevské univerzitě přednášel o teorii války.

V polovině 80. let se ale ocitl v opozici proti komunistickému režimu, když kritizoval federální systém a v roce 1984 byl jako „srbský nacionalista“ odsouzen ke čtyřem letům vězení. Nejvyšší soud mu však trest snížil, téměř dva roky strávil v jedné z nejhorších jugoslávských věznic v Zenici. Spoluvězni ho prý znásilňovali a údajně proto od té doby nenávidí Muslimy. Když se vrátil z vězení, stal se z něho antikomunista.

Na konci 80. let se Šešelj dostal do kontaktu s „tvrdým jádrem“ srbských nacionalistů v exilu, pro které držel řadu přednášek. Na začátku následující dekády pak prošel několika uskupeními, ze kterých se v únoru 1991 ve městě Kragujevac zrodila Srbská radikální strana, politický útvar, z jehož řad vzešel i současný srbský prezident Tomislav Nikolić a premiér Aleksandar Vučić (ti se ale se Šešeljem už před lety rozešli).

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!