Turky demonstrující proti úderům v Iráku tvrdě rozehnala policie | E15.cz

Turky demonstrující proti úderům v Iráku tvrdě rozehnala policie

Turky demonstrující proti úderům v Iráku tvrdě rozehnala policie
25. července 2015 • 20:07
Turecká policie nasadila vodní děla a slzný plyn k rozehnání asi tisícovky demonstrantů, kteří v Ankaře demonstrovali proti leteckým úderům turecké armády v severním Iráku. Uvedla to agentura Reuters.

Turecké úřady také nepovolily mírový pochod, který chtěli odpůrci leteckých úderů uspořádat v neděli v Istanbulu. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost a dopravu v tomto velkém městě.

Muslimské Turecko se v pátek zapojilo do bojů proti radikálům z Islámského státu v Iráku a Sýrii. Současně ale útočí i na tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. PKK v reakci vypověděla mírová jednání s Ankarou.

Strana kurdských pracujících (PKK)
- PKK (Partiya Karkeren Kurdistan) je levicová prokurdská politická strana. Strana je v Turecku zakázaná, v některých zemích (např. USA) je považovaná za teroristickou organizaci.

- U zrodu PKK v Turecku stál v roce 1978 Abdullah Öcalan, který je dodnes jedním z nejznámějším novodobých kurdských vůdců. Strana vznikla z původně debatního kroužku na ankarské univerzitě. Postupně se stala masovým hnutím a vůdčí silou protitureckého odboje.

- Od roku 1984 PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku, který si vyžádal na 45.000 obětí.

- Polovojenská PKK prováděla sabotáže, šířila propagandu, organizovala demonstrace a nepokoje nebo přepadávala vládní jednotky. Členové PKK se nevyhýbali ani bombovým atentátům, únosům a vraždám politických představitelů.

- Kurdové v Turecku dlouhá léta bojovali i za právo užívat vlastní jazyk, například až do roku 2002 nesměli užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách), nesmělo se v ní vysílat v rozhlase ani v televizi.

- Öcalan (67) je nyní v tureckém vězení. V roce 1999 byl odsouzen k trestu smrti na základě paragrafu 125 trestního zákoníku za „podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země“, trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí.

- Öcalan je stále de iure šéfem PKK, jejím faktickým vůdcem je od února 1999, kdy byl Öcalan zatčen v Keni, Murat Karayilan.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!