Ukrajina viní Rusko z vojenské invaze, krymský parlament ztratil pravomoci | E15.cz

Ukrajina viní Rusko z vojenské invaze, krymský parlament ztratil pravomoci

Ukrajina viní Rusko z vojenské invaze, krymský parlament ztratil pravomoci
Po Krymu se pohybují ozbrojenci v neoznačných uniformách, poznávací značky a znaky na některých z vozidel ale dokládají, že se jedná o ruské jednotky
• 
ZDROJ: čtk/ap
15. března 2014 • 17:28
Situace na Ukrajině zůstává den před referendem o připojení Krymu k Rusku napjatá. Ukrajinští poslanci rozhodli o odebrání pravomocí parlamentu Krymské autonomní republiky a Kyjev pak obvinil Rusko z vojenské invaze. Vyhradil si také právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. Moskva zároveň vetovala návrh rezoluce rady bezpečnosti OSN označující nedělní referendum za neplatné.

Ruský kontingent zhruba 120 vojáků obsadil distribuční stanici plynu v Arbatské šipce, což je úzký pás Ukrajiny v Chersonské oblasti, který se táhne podél východního pobřeží Krymu. Ruští vojáci se tak zřejmě poprvé přesunuli na ukrajinské území mimo Krym. Ukrajinské ministerstvo zahraničí následně v ostře laděném stanovisku obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě Ukrajiny.

Do oblasti, která je oddělena od Krymu úzkým průlivem, podle informovaných zdrojů nejprve dorazilo zhruba 60 ruských vojáků v doprovodu tří obrněných transportérů. Asi o dvě hodiny později přiletělo šest ruských helikoptér s dalšími 60 vojáky.

Arbatská šipka poblíž KrymuArbatská šipka poblíž KrymuAutor: Googlemaps

Podle ukrajinské pohraniční stráže však není situace tak vážná, jak ji vidí ministerstvo zahraničí. Představitelé pohraniční stráže agentuře Reuters řekli, že jim zástupci ruské armády oznámili, že chtějí distribuční stanici hlídat před možnými teroristickými útoky. „V tomto okamžiku zde není žádná hrozba konfliktu,“ citoval Reuters ukrajinskou pohraniční stráž.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že si je jist, že konflikt na Ukrajině není studenou válkou. V rozhovoru pro televizní stanici Ren-tv upozornil na vzájemnou ekonomickou závislost Ruska a Západu. „Máme zájem o rozvoj spolupráce a nebyli bychom rádi, kdyby to, co se děje na Ukrajině, mělo opačný účinek,“ prohlásil.

Vášně rozdmýchávají ruští agenti

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v sobotu prohlásil, že nepokoje na východě Ukrajiny podněcují agenti Kremlu a varoval před nebezpečím, že po okupaci Krymu mohou Rusové vtrhnout i do východní části Ukrajiny, kde žije silná ruská menšina.

Při násilnostech na východě Ukrajiny již zemřeli tři lidé. Ve čtvrtek přišel o život jeden muž v Doněcku, v noci na dnešek pak zemřeli nejméně dva lidé při přestřelce mezi znepřátelenými skupinami v ukrajinském Charkově.

Problémové Podněstří
Napětí v rusko-ukrajinských vztazích se údajně už projevilo i na podněsterském úseku ukrajinsko-moldavských hranic. Podle agentury RIA Novosti tam ukrajinští pohraničníci odmítají povolit průjezd mužům s ruským pasem a nepropouštějí ani nákladní vozy a vlaky vezoucí zásoby určené ruským vojákům rozmístěným v Podněstří.
Postsovětské Moldavsko z větší části před druhou světovou válkou patřilo do tehdejšího rumunského království. Výjimku tvoří ruskojazyčné Podněstří, které na vyhlášení nezávislosti Moldavska po rozpadu Sovětského svazu zareagovalo vyhlášením nikým neuznané vlastní nezávislosti a od té doby se do svazku s Moldavany odmítá vrátit. Jejich „nezávislost“ střeží „ruské mírové síly“.

Symbolické rozhodnutí Kyjeva

Sobotní rozhodnutí ukrajinských poslanců o odebrání pravomocí krymskému parlamentu má jen symbolický charakter a konání referenda nezabrání, protože Krym mají pod kontrolou ruské ozbrojené síly a Moskva dala najevo, že od podpory referenda neustoupí. Kyjev označil referendum za nelegální a jeho platnost zpochybňují i Spojené státy a Evropská unie.

Moskvou pochodovaly odpůrci Putina

V centru Moskvy a v dalších ruských městech v sobotu zároveň protestovaly desítky tisíc stoupenců ruské opozice proti okupaci Krymu a politice Kremlu vůči Ukrajině. Ve stejnou dobu se na Rudém náměstí konala provládní demonstrace na podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. Té se podle policejního odhadu zúčastnilo zhruba 15 tisíc lidí.

Demonstrace proti ruské intervenci na Krymu se dnes konaly i v Praze, Brně a Ostravě. Demonstrací se zúčastnily desítky lidí. V Praze organizátoři uspořádali pochod od Karlova mostu na Hradčanské náměstí, kde k nim promluvilo několik politiků a Ukrajinci zranění při demonstracích v Kyjevě, kteří se léčí v České republice.

Hlavní události krize kolem Krymu
22. února - Ukrajinský parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil na 25. května prezidentské volby. Janukovyč se téhož dne neúspěšně pokusil uprchnout ze země z doněckého letiště; poté zmizel.
27. února - Na budovách parlamentu a vlády ukrajinské Krymské autonomní republiky byly vztyčeny ruské vlajky.
- Krymský parlament zasedající pod dohledem údajně proruských ozbrojenců schválil referendum o posílení autonomie Krymu na 25. května, souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.
- Novým premiérem krymské vlády byl zvolen šéf sdružení Ruská jednota Sergej Aksjonov.
28. února - Asi 400 neidentifikovaných ozbrojenců obsadilo vojenské letiště Belbek u Sevastopolu na Krymu. Ruská černomořská flotila sídlící v Sevastopolu odmítla tvrzení kyjevské vlády, že by se na obsazení podílela.
- Ukrajinský zástupce na mimořádném briefingu Rady bezpečnosti OSN informoval o krizi na Krymu a obvinil Rusko z nelegálních vojenských aktivit. USA vyzvaly Rusko, aby se stáhlo z Krymu.
1. března - Šéf autonomní vlády na Krymu Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Zároveň požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
- Úřadující ukrajinský prezident Turčynov podepsal dekret, kterým označil za nelegální jmenování Aksjonova do funkce krymského premiéra.
- Ruský parlament schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů.
- Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost.
- Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou o Ukrajině. Prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo bránit své zájmy a zájmy rusky mluvících obyvatel v případě násilí na východě Ukrajiny či na Krymu.
3. března - Ruské jednotky dokončily obsazení ukrajinské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu.
4. března - Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale „ozbrojené síly sebeobrany“. Vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou.
- Trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv oznámila, že se chce připojit ke Krymu, pokud se obyvatelé poloostrova v referendu vysloví pro hlubší autonomii.
5. března - OBSE na Krym vyslala tým vojenských pozorovatelů, v němž jsou i zástupci Česka.
6. března - Krymský parlament velkou většinou hlasů schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny, které se má konat 16. března.
- Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil rozhodnutí krymského parlamentu za nelegální krok.
- USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti vybraným hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu. Referendum na Krymu by porušovalo mezinárodní právo a odporovalo ukrajinské ústavě, prohlásil americký prezident Barack Obama.
- EU na svém summitu pozastavila rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě.
9. března - Ruská armáda odřízla Krym od vnitrozemí. Na severu Krymu vojáci vybudovali minová pole, Perekopskou šíji, hlavní spojnici poloostrova s pevninou, armáda zablokovala.
11. března - Krymský parlament většinou 78 z 81 hlasů přijal deklaraci nezávislosti.
- Krymské úřady uzavřely letecký prostor nad poloostrovem pro běžné lety.
14. března - Ruský prezident Vladimir Putin neudělá žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před referendem na Krymu, uvedl americký ministr zahraničí John Kerry s odvoláním na svého kolegu Sergeje Lavrova, se kterým jednal o Ukrajině v Londýně.
15. března - Moskva vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje referendum o statusu Krymu za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly.
- Ukrajinské ministerstvo zahraničí v ostře laděném stanovisku obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské síly obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, což je zřejmě první přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.
- Desítky tisíc stoupenců ruské opozice protestovaly v centru Moskvy a v dalších ruských městech proti okupaci Krymu a proti politice Kremlu vůči Ukrajině. Na Rudém náměstí se také konal provládní Pochod bratrství, jehož se ale podle tamních médií zúčastnilo citelně méně lidí.

Autor: ČTK, vag
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!