Ukrajině znovu hrozí otevřená válka, obě strany už opět střílejí z těžkých zbraní

12. srpna 2016 • 07:06
Minské dohody jsou stále porušovány. V Donbasu umírají civilisté po zásazích zbraněmi, které úmluvy výslovně zakazují. Ukrajinský prezident Porošenko nařídil uvést do pohotovosti všechny vojenské jednotky v oblasti.

Poslední týdny byly pro ukrajinské vojáky i obyvatele Donbasu nejkrvavějším obdobím za poslední rok. Panují proto obavy, že na Ukrajině hrozí návrat k otevřenému konfliktu mezi vládním vojskem a separatisty. Obě strany se vrátily k užívání těžkých zbraní a předhánějí se ve vyhrocené rétorice.

Moskva například ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na to včera reagoval tím, že nařídil uvést do zvýšené bojové pohotovosti všechny vojenské jednotky nejen v Donbasu, ale i poblíž poloostrova Krym.

„Není to ještě důvod k vyhlášení války, ale Rusko pro něj aktivně střádá podobné historky,“ uvedl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba. Připomněl, že podobné incidenty se odehrály i těsně před vypuknutím rusko-gruzínské války v srpnu 2008.

Vůdce luhanských povstalců těžce zranila nálož u jeho auta

Aktuální vývoj na východě Ukrajiny ukazuje, že minské dohody selhávají. Příměří se hroutí a požadavek na stažení těžké bojové techniky z kontaktní linie oba tábory ignorují. Ukrajinská vláda rozhodně není schopná kontrolovat hranici s Ruskem.

Členové pozorovatelské mise OBSE si stěžují na překážky ve své činnosti a místní volby v konfliktní oblasti jsou v nedohlednu. Navíc výrazně stoupl počet civilních obětí. OSN aktuálně uvedla, že v červnu bylo v oblasti zabito dvanáct civilistů a dalších 57 zraněno. V červenci přibylo osm mrtvých, zranění utrpělo 65 osob. Oproti předchozím měsícům jde zhruba o dvojnásobná čísla.

„Situace se horší každým dnem,“ řekl před týdnem ruskému listu Izvestija zástupce vzbouřenců Denis Pušilin. Protivník podle něj soustavně porušuje hlavní požadavky minských úmluv. Pokud v tom bude pokračovat, propuknou brzy otevřené boje, varoval Pušilin.

Nevyjasněný atentát
Nový neklid a obavy v oblasti způsobil mimo jiné i víkendový pokus o zavraždění předáka luhanských rebelů Igora Plotnického. Separatisté tvrdí, že šlo o komplot ukrajinských a amerických tajných služeb. Podle Kyjeva byl nezdařený útok výsledkem mocenského boje mezi povstaleckými skupinami. Šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko každopádně pohrozil odvetnými akcemi. „Také máme spojence a přívržence a jsme schopni spáchat totéž na Ukrajině,“ vzkázal.

Podobně vidí vývoj i druhá strana. „Minské dohody jsou u konce,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa jeden z velitelů ukrajinských dobrovolnických jednotek Vjačeslav Vlasenko. Jeho bojovníci už se chystají na obnovení konfliktu.

Kyjev tvrdí, že za současnou krizi příměří nese vinu také Kreml. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov už obvinil Moskvu, že jí Donbas slouží jako cvičiště. „Rusové nejenže zvýšili počet útoků, ale používají jisté oblasti Doněcku a Luhansku jako zkušební terén pro nové zbraně a taktiky,“ prohlásil. „V případě zhoršení situace bude okamžitě vyhlášena mobilizace,“ uvedl.

Kalašnikov, makarov, raketomet. Zn.: levně

Ukrajiny se kvůli konfliktu stala supermarketem se značným sortimentem nelegálních zbraní, upozorňují dvě významné světové agentury. Reuters poukázala na případ, kdy se bývalý donbaský povstalec pokusil prodat tři automatické pušky, náboje, granáty a rozbušky ruskému policistovi v utajení.

AP zase popsala setkání s někdejším proukrajinským bojovníkem, který byl ochotný smlouvat o ceně za pistoli Makarov a nabízel se, že sežene také samopal Kalašnikov za méně než 400 dolarů. Dokonce se chlubil tím, že pokud dostane víc času, není pro něj problém opatřit případným zájemcům i raketomet.

„Konflikt dostal z vládních arzenálů obrovské množství zbraní. Padly do rukou nepravidelných jednotek, které nejsou schopny jejich kontroly,“ podotýká Reuters. Rebelové na počátku bojů získali zásoby ze skladů opuštěných armádou, později zřejmě dostali dodávky z Ruska.

Pozapomenutý Donbas: Lidé chudnou a cítí se bezprizorní

Ukrajinské nacionalistické jednotky si vytvářejí vlastní zbrojní skrýše. Podle zdroje Reuters je běžné, že tito bojovníci při odchodu ze „služby“ výzbroj nevracejí. Vymlouvají se na ztrátu nebo jen sdělí, že je budou potřebovat na lov. Je přitom pravděpodobné, že zbraně se kvůli korupci dostávají na černý trh i od armádních příslušníků.

Část výbavy obou táborů končí v rukou kriminálních gangů. Další se patrně dostává na neklidný Kavkaz a do bojových zón v Sýrii, Iráku či v Libyi.

Šéf ukrajinské asociace vlastníků zbraní Heorhij Učajkin odhaduje, že jeho krajané nyní nelegálně drží na pět milionů zbraní. Situace se přitom zhoršuje. Letos už je za delikty související se zbraněmi stíhán dvojnásobný počet lidí oproti celému loňskému roku.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních dnech stoupá
Výběr hlavních událostí spojených se situací na východě Ukrajiny, kde v dubnu 2014 vypukly boje mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty (v posledních dnech roste na severu Krymu napětí, poté, co Ruská média oznámila, že se ukrajinští „diverzanti“ snaží na anektovaném Krymu destabilizovat situaci a zabili tam dva ruské vojáky):

11.-12.února 2015 - V běloruském Minsku se nejvyšší představitelé Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa Vladimir Putin, Petro Porošenko, François Hollande a Angela Merkelová dohodli na příměří na východě Ukrajiny od 15. února 00:00 místního času (sobota 14. února 23:00 SEČ). Boje si za deset měsíců konfliktu vyžádaly podle OSN celkem 5358 obětí a 12.235 zraněných. I po tomto termínu ale boje pokračovaly.

22. února 2015 - Ukrajinská armáda a proruští separatisté podepsali dohodu o odsunu těžkých zbraní z frontové linie.

15. března 2015 - Ukrajinský prezident Porošenko obvinil Rusko z porušování příměří na východě Ukrajiny a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly.

17. března 2015 - Ukrajinský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země a odhlasoval i jejich seznam. Platnost zákona o samosprávě nově podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za „dočasně okupovaná území“.

21. května 2015 - Porošenko opětovně vyzval Moskvu i proruské separatisty na východě Ukrajiny k plnění podmínek únorové dohody z běloruského Minska. „Uzavřete hranici, stáhněte všechny cizí vojáky, dodržujte příměří, stáhněte těžké dělostřelectvo, propusťte rukojmí a spusťte politický, hospodářský a humanitární proces,“ uvedl v lotyšské Rize na summitu Východního partnerství.

18. srpna 2015 - Příměří je porušováno prakticky na celé bojové linii na východě Ukrajiny, západní zpravodajové i evropští pozorovatelé upozornili na přesuny těžkých zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy anektovaného Krymu obvinil z eskalace konfliktu v Donbasu ukrajinskou vládu. „Bohužel, jsme nyní svědky eskalace konfliktu a vina neleží na (povstaleckých) milicích v Donbasu, ale na druhé straně,“ řekl Putin.

1. září 2015 - V platnost vstoupilo nové příměří. Situace na frontě mezi vládními vojsky a proruskými separatisty se relativně uklidnila. V následujících dvou měsících palba až na výjimečné incidenty postupně ustala a byl zahájen odsun těžkých zbraní z bojových linií. Od přelomu října a listopadu bylo případů o porušování klidu zbraní hlášeno více.

22. prosince 2015 - Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky na východě země. Boje se sice uklidnily, jádrem sporů ale zůstala politická ujednání minských dohod, jako byla decentralizace státní správy, místní volby v povstaleckých zónách a hlavně okolnosti, za nichž by Ukrajina měla převzít kontrolu nad ukrajinsko-ruskou hranicí v Doněcké a Luhanské oblasti.

13. února 2016 - Podle Porošenka se konflikt na Ukrajině vede nejen o ukrajinský lid, ale o evropskou a globální bezpečnost. Kyjev podle něj má mnoho důkazů o tom, že se na straně separatistů silně angažují ruské jednotky. „Pane Putine, toto není žádná občanská válka na Ukrajině, to je vaše agrese. Není žádná občanská válka na Krymu, jsou to vaše síly okupující mou zemi,“ řekl.

22. března 2016 - Ruský soud poslal ukrajinskou důstojnici a poslankyni Nadiju Savčenkovou, obžalovanou z účasti na vraždě ruských novinářů zabitých na východě Ukrajiny, na 22 let za mříže. Do své vlasti se Savčenková vrátila 25. května výměnou za dva Rusy odsouzené na Ukrajině.

30. dubna 2016 - O půlnoci 30. dubna vstoupilo v platnost další „úplné“ příměří v oblasti. Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si od svého vypuknutí v dubnu 2014 už vyžádal 9333 mrtvých a dalších 21.396 lidí utrpělo zranění.

10. srpna 2016 - Ruská média oznámila, že se ukrajinské speciální síly pokusily vtrhnout na Krym a zabily dva lidi. Putin v reakci na incident řekl, že Rusko nepřejde bez povšimnutí vraždu dvou svých vojáků a „diverzi“ ukrajinských tajných služeb označil za hloupou a zločinnou. Porošenko informaci Moskvy označil za nesmyslnou a cynickou.

11. srpna 2016 - Porošenko nařídil uvést do zvýšené bojové pohotovosti všechny vojenské jednotky poblíž Krymu a v oblasti Donbasu. Reagoval na tvrzení Moskvy, že se ukrajinské síly pokusily o vpád na Krym, který Rusko anektovalo. Ruské ministerstvo na druhé straně vyzvalo zahraniční partnery, aby varovali Kyjev před nebezpečnými kroky.

12. srpna 2016 - Ukrajina k severní hranici Krymu povolala nové vojenské jednotky a uvedla je do stavu pohotovosti. Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek na uzavřeném zasedání potvrdila v souvislosti s napětím kolem Krymu územní celistvost Ukrajiny. Rusko tento názor nepodpořilo.
Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!