Umělá výživa nedonošenců neprospívá jejich inteligenci

Umělá výživa nedonošenců neprospívá jejich inteligenci
3. srpna 2016 • 09:04
Kojení má v případě nedonošených dětí výrazný vliv na vývoj mozku a některých jeho částí. Nový poznatek bude mít zásadní dopad na jídelníček předčasně narozených dětí: bývají totiž často dokrmovány především umělou výživou, aby rychleji rostly a přibývaly na váze, čímž se zvyšuje jejich šance na přežití. Mateřské mléko by však podle nového výzkumu mělo stále tvořit alespoň polovinu stravy novorozence.

Výzkumníci sledovali 180 dětí narozených před třicátým týdnem těhotenství až do sedmi let jejich věku. Děti, jejichž strava v prvních třiceti dnech života sestávala alespoň z poloviny z klasického mateřského mléka, měly v okamžik propočteného termínu porodu vyšší objemy šedé hmoty v oblasti mozečku. Ten přitom hraje hlavní roli v kontrole mozkové aktivity a regulaci poznání.

Přímý dopad častějšího kojení na IQ pak potvrdily kontroly v sedmi letech věku sledovaných jedinců: více kojení nedonošenci (s alespoň nadpolovičním podílem mateřského mléka ve výživě), měli vyšší skóre při vyhodnocování IQ a kognitivních dovedností.

Souvislost mezi kojením a jejich výsledky se přitom projevila jako přímo úměrná – za každý den kojení navíc měly tyto děti v průměru o půl bodu lepší skóre než ty, u kterých převažovala náhradní kojenecká strava.

Journal of Pediatrics. Nyní se ve svém výzkumu hodlají zaměřit na chemické vlivy látek, které jsou obsaženy v mateřském mléce, na organismus novorozence.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!