V Kyjevě zuří válka. Schůzka opozice s Janukovyčem skončila krachem | E15.cz

V Kyjevě zuří válka. Schůzka opozice s Janukovyčem skončila krachem

ČTK, pav, nos

Situace v centru ukrajinské metropole Kyjev eskalovala do pouliční války - úterý se stalo nejkrvavějším dnem od začátku protivládních protestů, které trvají již tři měsíce. Při střetech demonstrantů s policií zahynulo podle některých zpráv až 22 lidí, z toho sedm příslušníků bezpečnostních jednotek. Více než tisícovka lidí utrpěla zranění. V plamenech byla část ústředního náměstí Nezávislosti (Majdan). Násilí nezastavila ani schůzka opozice s prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Předáci ukrajinské opozice se s prezidentem Janukovyčem na mimořádném nočním jednání nedokázali dohodnout na postupu, který by v Kyjevě zastavil vlnu násilností mezi demonstranty a policisty. Informoval o tom opoziční předák Vitalij Kličko.

„Janukovyč není schopen adekvátně reagovat na nynější situaci. Jediné, o čem mluvil, bylo to, aby opoziční představitelé vyzvali lid k zastavení střetů na Majdanu a ke složení zbraní,“ citovalo Klička jeho opoziční uskupení UDAR. Vláda podle Klička musí okamžitě stáhnout bezpečnostní jednotky z kyjevských ulic, aby se zastavilo dalšímu krveprolití.

Násilí v Kyjevě kritizovaly Spojené státy i Evropská unie, český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek kvůli aktuálnímu vývoji chystá usnesení pro středeční jednání vlády.

Americký viceprezident Joe Biden telefonicky vyzval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby stáhl z kyjevských ulic vládní jednotky nasazené proti demonstrantům. V noci na dnešek to oznámil Bílý dům, uvedla agentura AP. Telefonát se uskutečnil v úterý amerického času. Biden podle Bílého domu Janukovyčovi sdělil, že Washington má „vážné obavy“ z vlny násilí, která propukla v úterý. Podle dostupných zpráv zahynulo až dvacet lidí, z toho sedm policistů.

V opoziční centrále vypukl požár

V sídle odborů na centrálním kyjevském náměstí Nezávislosti, které slouží jako středisko opozice, v noci na dnešek vypukl požár. V plamenech jsou dolní podlaží několikapatrové budovy. Prozatím není jasné, kolik lidí oheň uvěznil. Ze záběrů kyjevské televize Espreso je patrné, jak se někteří lidé snaží z odborového sídla utéct po okapech a lanech.

Rozbuškou pouličních bojů byla situace, kdy se někteří z účastníků dosud poklidné poklidné dopolední demonstrace pokusili proniknout do sídla ukrajinského parlamentu a vyplenili hlavní štáb vládní Strany regionů. Podle agentury AP pak policie pronikla do opozičního tábora a použila vodní děla.

Na televizních záběrech bylo vidět několik potyček demonstrantů s těžkooděnci, protestující na bezpečnostní složky házeli zápalné lahve a kameny. V plamenech byla část ústředního náměstí Nezávislosti.

Počet obětí nepokojů v Kyjevě zřejmě překročil dvacítku. Některá média uvádějí až 22 mrtvých, z nichž nejméně sedm je policistů. Opozice na Twitteru uvedla, že zastřelen byl i novinář listu Vesti Vjačeslav Veremij. Úřady hovoří o nejméně 500 zraněných, lékaři sympatizující s opozicí uvádějí dvojnásobné číslo.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že v nemocnicích skončilo asi 160 příslušníků pořádkových sil a že 35 z nich je ve vážném stavu. Celkem vyhledalo podle Interfaxu ošetření více než 180 policistů, z nichž zhruba 40 utrpělo střelná zranění.

Kyjevská policie podle RIA Novosti k civilním obětem uvedla, že dva lidé zemřeli na infarkt, jeden zahynul při dopravní nehodě, jeden uhořel a tři byli zastřeleni. O dalších údajných mrtvých z řad civilistů doposud neinformovala. O třech zastřelených informovali i lékaři působící v opozičním táboře. Další dvě osoby údajně zahynuly při útoku radikálních demonstrantů na kyjevské sídlo hlavní vládní Strany regionů.

V Kyjevě se komplikuje i doprava, protože všechny stanice metra jsou uzavřené. Vláda navíc oznámila, že od půlnoci bude omezena rovněž veškerá doprava do centra ukrajinské metropole, aby se zabránilo dalším obětem a vyhrocení násilí. Násilí v Kyjevě již kritizovaly USA i EU, český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek kvůli aktuálnímu vývoji chystá usnesení pro středeční jednání vlády.

Pořádkové síly do bojů s demonstranty nasadily gumové projektily, slzný plyn, ohlušující granáty a vodní děla. Ulicemi projížděly policejní obrněné transportéry, střechy okolních budov obsadili těžkooděnci. Demonstranti útočili na policejní kordony vytrhanou dlažbou a lahvemi se zápalnou směsí, v ulicích znovu vyrostly barikády a hromady zapálených pneumatik.

Gumové nábojeGumové nábojeAutor: Ivanka Illyenko
Gumový náboj

Ukrajinské ministerstvo vnitra a tajná služba daly opozici čas do pěti hodin k uklidnění situace ve městě. Pozdě večer se situace na náměstí Nezávislosti dál vyhrotila a v místě pokračují zuří střety mezi policejními těžkooděnci a demonstranty. Opozice se obávala, že se těžkooděnci pokusí rozehnat i centrální náměstí Nezávislosti. Policie se k Majdanu postupně blížila a překonala několik barikád. Opoziční vůdce Vitalij Kličko proto těsně před vypršením ultimáta vyzval ženy a děti na náměstí, aby raději odešly a předešlo se tak dalším obětem.

Napjatá situace vznikla i uvnitř parlamentu, kde opoziční poslanci obsadili předsednické lavice a zablokovali jednání. Blokádou sněmovny opozice protestovala proti neochotě vládní většiny zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě. Podstatou úpravy hlavního zákona má být návrat ke stavu z roku 2004, kdy hlavní exekutivní pravomoci byly v rukou parlamentu, nikoli prezidenta, jak je tomu nyní.

Poslanci Strany regionů spolu s komunistickými zastupiteli nakonec kvůli blokádě předsednických míst sněmovnu opustili. Opozice z tohoto kroku usoudila, že vládní tábor ztratil zájem na kompromisu a do reformy ústavy se zapojit nehodlá.


Live streaming video by Ustream

V bouřlivé atmosféře pouličních bojů uspořádal v parlamentu tiskovou konferenci vůdce opozičního hnutí UDAR Vitalij Kličko. Prohlásil, že opozice je připravena sestavit novou vládu, ale prezident Viktor Janukovyč musí vyhlásit mimořádné parlamentní volby. „Pouze na prezidentovi závisí řešení nynější politické krize. Pokud to udělá, vyvede zemi z krize. Bude to mužné rozhodnutí,“ řekl Kličko.

„Parlament musí zformovat novou vládu. My jako opozice jsme připraveni převzít odpovědnost za její vytvoření. Čas nyní už neodpočítáváme po hodinách, ale po minutách,“ upozornil opoziční vůdce.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes obvinilo z vyprovokování dramatické konfrontace západní státy. V prohlášení uvedlo, že západní státy podněcují radikální síly na Ukrajině k eskalaci napětí a k provokacím. Vyzvalo ukrajinskou opozici k „věcnému dialogu se státní mocí“.

Znepokojení nad vyhrocením násilí na Ukrajině vyjádřila šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová.

Násilnosti se během úterý rozšířily i do západoukrajinských měst Ivano-Frankivsk, Lvov, Ternopil či Rivne. Dav zde vzal útokem policejní stanice, sídla samospráv či úřady prokurátorů. Opozice také blokuje frekventovaný hraniční přechod mezi Ukrajinou a Polskem Krakovec.

Nepokoje na Ukrajině trvají téměř tři měsíce
21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí; vyřešení kauzy Tymošenkové byla jednou z podmínek EU pro podpis dohody.
24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zúčastnily demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“. Protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes.
25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU odmítli předseda EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy.
26. listopadu - Prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu postoji k Ukrajině.
27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
1. prosince - Na 100.000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350.000, se v Kyjevě domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili radnici i sídlo odborů.
3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo 40 hlasů.
6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči diskutoval s Putinem o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.
8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se sešla také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem.
11. prosince - Janukovyč po přímluvách Ashtonové vyzval opozici k dialogu.
14. prosince - Desítky tisíc lidí v Kyjevě podpořily snahu vlády o rozšíření hospodářských styků s Ruskem.
15. prosince - Brusel pozastavil jednání o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU.
16. prosince - Vůdce opozice Kličko se definitivně rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015.
17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.
23. prosince - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii všech opozičních demonstrantů zadržených od 21. listopadu.
13. ledna - Soud potvrdil platnost ustanovení, podle něhož osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu není považována za osobu trvale žijící na jejím území. To by mohlo znemožnil účast v prezidentských volbách Kličkovi, který soud žádal o zrušení přijatého paragrafu daňového zákona.
16. ledna - Vládní většina protlačila při schvalování rozpočtu úpravu trestního zákoníku, která zpřísnila či zavedla postihy za účast na protestech u státních úřadů nebo za nepovolené stavby na veřejných místech. Prezident Janukovyč zákon podepsal 17. ledna.
22. ledna - Nová právní úprava namířená proti demonstrantům nabyla účinnosti. Z Kyjeva byli ohlášeni dva mrtví z řad opozičních aktivistů: jeden mladík podlehl střelnému zranění, druhý spadl ze třinácti metrů z ochozu stadionu Dynamo Kyjev. Policie začala odstraňovat barikády v metropoli.
24.ledna - Demonstrace se šíří do dalších měst
25. ledna - Úřady oznámily další oběť násilností - v metropoli zemřel demonstrant těžce zraněný ve středu 22. ledna. Šéfové opozice se znovu sešli s prezidentem, který nabídl opozičnímu předákovi Jaceňukovi, aby se stal premiérem. Kličko dostal nabídku na post vicepremiéra. Opozice návrh odmítla.
26. ledna - Demonstranti v Kyjevě získali pod kontrolu ministerstvo spravedlnosti a další dva vládní objekty.
27. ledna - Skončila okupace vládních objektů, prezident Janukovyč a opoziční předáci dospěli k dohodě o amnestii pro zatčené demonstranty a o zrušení kontroverzních zákonů. Opoziční předák Jaceňuk oficiálně odmítl Janukovyčovu nabídku na post předsedy vlády.
28. ledna - Parlament zrušil devět zákonů, které opozice, aktivisté i Evropská unie považovali za nedemokratické (přijaty byly 16. ledna). Ukrajinský premiér Mykola Azarov nabídl svou rezignaci, kterou prezident Janukovyč přijal.
31. ledna - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii pro demonstranty zatčené během protivládních protestů; podmínkou amnestie ale je, že demonstranti během 15 dnů vyklidí budovy úřadů, které obsadili v Kyjevě a regionech.
1. února - Ukrajinská vláda byla za postup vůči opozici kritizována na mezinárodní mnichovské bezpečnostní konferenci. V domácím vězení skončil pro podezření z organizování masových nepokojů opoziční aktivista Dmytro Bulatov, nalezený po více než týdnu těžce zraněný; 2. února ale odletěl do Litvy na léčení. Bylo oznámeno, že ukrajinská kontrarozvědka vyšetřuje pokus o převzetí moci opozicí; údajně to vyplynulo z dat v počítačích zabavených straně Vlast expremiérky Julije Tymošenkové.
6. února - Do Kyjeva přijela už na čtvrtou diplomatickou misi od začátku krize náměstkyně ministra zahraničí USA Nulandová. V kyjevském sídle odborů (opoziční centrále) vybuchl balíček; dva lidé utrpěli vážná zranění. Oznámeno, že prokuratura stíhá exministra vnitra a opozičního vůdce Jurije Lucenka kvůli podezření z pokusu o státní převrat.
7. února - Do médií unikl rozhovor vysokých amerických diplomatů, kteří i vulgárně komentovali údajnou nepružnost diplomacie EU ve vztahu k Ukrajině. Prezident Janukovyč odjel na OH do jihoruského Soči, kde o státní krizi jednal s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem. Ukrajinský cestující se pokusil přinutit turecké letadlo, aby letělo do Soči a požadoval propuštění lidí zatčených během protivládních demonstrací na Ukrajině.
12. února - Údajně na základě amnestie bylo zastaveno stíhání vysoce postavených ukrajinských činitelů, jimž opozice přičítá vinu za brutální pokus o rozehnání demonstrantů na konci listopadu; stíhán přestal být mj. šéf bezpečnostní rady státu Volodymyr Sivkovyč a kyjevský starosta Oleksandr Popov, kteří kvůli rozkazu k zásahu čelili obvinění ze zneužití pravomocí.
14. února - Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil EU, že se snaží vytvořit na Ukrajině svou sféru vlivu a varoval Západ, aby do krize na Ukrajině nezasahoval.
16. února - Protivládní demonstranti v Kyjevě opustili tamní radnici, kterou okupovali od 1. prosince; splnili tak podmínky amnestie pro stíhané demonstranty.
18. února - Devět mrtvých, z toho sedm civilistů a dva policisty, si podle ukrajinského ministerstva vnitra vyžádaly střety mezi bezpečnostními jednotkami a demonstranty v centru Kyjeva. Účastníci bouřlivého protestu se pokusili proniknout do sídla parlamentu a vyplenili hlavní štáb vládní Strany regionů.

Autor: ČTK, pav, nos
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!