V Paříži začala klimatická konference, cílem je dohoda o emisích

V Paříži začala klimatická konference, cílem je dohoda o emisích
30. listopadu 2015 • 20:08
V Paříži začala konference OSN o změnách klimatu, která by měla přinést globální dohodu o postupném snižování emisí skleníkových plynů. Jejího zahájení se za velmi přísných bezpečnostních podmínek, vynucených nedávnými útoky ve francouzské metropoli, účastní na 150 hlav států a vlád včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky.

Politici ve svých úvodních projevech apelovali na společnou zodpovědnost za budoucnost planety, o konkrétní aspekty dohody se ale pravděpodobně svede tvrdý boj. Rozdíly jsou přitom zejména mezi vyspělými a rozvojovými státy.

Cílem dvoutýdenního zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu je přijetí nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která má nahradit Kjótský protokol z roku 1997 a která by měla začít platit od roku 2020. Hlavním úkolem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů tak, aby se růst průměrné globální teploty udržel pod dvěma stupni Celsia v porovnání s úrovněmi předindustriální éry. Tím by se podle expertů předešlo nevratným změnám klimatu a tragickým důsledkům těchto změn, jako jsou extrémní projevy počasí či stoupající hladina oceánů.

Francie a Indie ohlásily solární alianci za čisté zdroje energie
Francouzský prezident François Hollande a indický premiér Naréndra Módí slavnostně oznámili založení „solární aliance“, jejímž cílem je zvýšit ve světě podíl „čistých“ zdrojů energie. Učinili tak u příležitosti konference OSN o klimatických změnách, z níž by měla vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů.

„Máme země, které vystavěly své bohatství na uhlí, jiné později na ropě a plynu,“ uvedl k tomu Hollande. „To jsou energie včerejška, a ne dneška. Bohatství zítřka přijde s novými energiemi,“ dodal.

Aliance chce především pomáhat zemím mezi obratníky Raka a Kozoroha rozvíjet solární energetiku. K této alianci se připojilo více než 70 zemí světa.

Konference začala minutou ticha za oběti nedávných útoků v Paříži, Bejrútu, Bamaku, Tunisu a Bagdádu. Francouzský prezident François Hollande v úvodním projevu zdůraznil, že boj proti terorismu a proti globálnímu oteplování jsou těsně spojeny. „Na této klimatické konferenci je v sázce mír… Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit,“ řekl Hollande. Podle britského premiéra Davida Camerona by se dalo před vnoučaty jen těžko obhájit, kdyby se nepodařilo změnám klimatu zabránit.

Hollande také společně s indickým premiérem Naréndrou Módím oznámili založení „solární aliance“, jejímž cílem je zvýšit ve světě podíl „čistých“ zdrojů energie. K alianci se připojilo více než 70 zemí světa.

Americký prezident Barack Obama zdůraznil, že země nyní musejí ukázat své odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace. „Jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit,“ řekl Obama, podle nějž si Spojené státy jsou vědomy toho, že velký díl zodpovědnosti za úspěch jednání nesou na svých bedrech. USA jsou druhým největším producentem skleníkových plynů na světě, před nimi je pouze Čína. Ani jedna ze zemí se nepřipojila ke Kjótskému protokolu z roku 1997.

Bez Číny to nepůjde

Obama se proto na okraj summitu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, s nímž se shodl, že spolupráce Washingtonu a Pekingu v oblasti klimatu je klíčová, a to navzdory rozporům, které mezi oběma zeměmi panují v jiných otázkách. Čínský prezident později ve svém projevu řekl, že jednotlivé země musejí dostat možnost, aby si v boji s klimatickými změnami zvolily svou vlastní cestu a že je třeba, aby závazky byly rozděleny spravedlivě.

Indický premiér Naréndra Módí vyjádřil rovnou názor, že by rozvinuté země měly přijmout větší zodpovědnost a rozvojové státy by měly dostat „právo na rozvoj“. Slíbil ale, že do roku 2030 bude Indie vyrábět 40 procent své energie z nefosilních paliv.

Právě rozdělení závazků bude hlavním jablkem sváru. Český premiér Bohuslav Sobotka již přes svým vystoupením připustil, že přetrvává rozpor mezi vyspělými státy a méně vyspělými zeměmi, které argumentují tím, že ještě potřebují nějaký čas na to, aby zvýšily svůj ekonomický výkon, než začnou emise snižovat. Změnu klimatu označil za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je důležité, aby zátěž byla rozložena rovnoměrně a aby chudé státy získaly na ekologická opatření finanční pomoc.

Miliardy od soukromých firem

První přísliby peněžní pomoci zazněly už dnes: Spojené státy, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, kde je zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun) a z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Vlády dvacítky zemí světa a soukromí investoři včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese či šéfa sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga zase daly na vědomí, že v následujících letech vloží desítky miliard dolarů do výzkumu, vývoje a výroby ekologických zdrojů energie.

Soulad zatím nepanuje ani v tom, zda má být dohoda právně závazná a zda mají být příspěvky jednotlivých zemí její součástí.

Podle Kjótského protokolu, jehož platnost byla prodloužena do roku 2020, měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Svého cíle ale protokol nedosáhl. Česká republika naopak k roku 2012 snížila emise skleníkových plynů vůči roku 1990 o 33 procent a také celá EU plní závazky s předstihem.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!