Vědci: Neandrtálec na své veliké oči nedoplatil

Vědci: Neandrtálec na své veliké oči nedoplatil
7. srpna 2015 • 14:23
Když naši předkové druhu Homo Sapiens dorazili před 45 tisíci lety do Evropy, kontinent už obývali jejich starší příbuzní neandrtálci. Ti ale po zhruba pěti tisících letech soužití vyhynuli. Vědci dodnes nejsou zajedno v tom, co bylo hlavním důvodem. Tým vedený doktorkou Eiluned Pearceovou z Oxfordské univerzity před časem přišel s teorií, že na vině mohou být příliš velké oči. Podle nejnovějších zjištění však ani ona nemusí mít pravdu...

Co tedy způsobilo vyhynutí našich bratranců? Dosud se uvádělo několik možných důvodů, například neschopnost konkurovat našim předkům, kteří Evropu zaplavili a dokázali se lépe přizpůsobit prostředí.

Podle Pearcové oči znamenají lepší zrak ve tmě, ale nárokují si také větší část mozku ke zpracování vizuální informace. Taková specializace by měla za následek méně mozkové kapacity k jiným úkolům. Mezi ně patří třeba socializace, tedy interakce s ostatními členy tlupy. Zatímco tedy člověk dnešního typu rozvíjel vztahy a učil se spolupracovat, v mnohém lépe vybavený neandrtálec v tomto ohledu zaostával.

Teorie oka má odpůrce

Zní to jednoduše a přesvědčivě, ale mezi vědci má tato teorie také odpůrce. Nedávno publikovaný článek v American Journal of Physical Anthropology odhalil, že vše může být úplně jinak.

John Hawks a jeho spolupracovníci z Univerzity ve Wisconsinu-Madisonu se rozhodli prozkoumat 18 dnes žijících skupin primátů a porovnat velikost jejich očí s velikostí tlupy, v níž žijí. Výsledek ukazuje, že existuje přesně opačná korelace mezi oběma veličinami. „Ve skutečnosti u primátů velké oči naznačují větší sociální skupinu,” shrnul Hawks zkoumání „Kdybychom věřili této logice, byli by neandrtálci společenštějšími tvory než my dnes. My se ale domníváme, že oči se socializací vůbec nesouvisí.“

Záležitost navíc komplikuje skutečnost, že nelze v mozku vyčlenit jedinou část zodpovědnou za vidění. Zrakovou informaci sice zpracovává jedna část mozkové kůry, ale celkový obraz světa vzniká ve spolupráci s mnoha dalšími centry, například s částmi mozku odpovědnými jinak za emoce či vzpomínky. Příčina vyhynutí neandrtálců tedy stále zůstává obestřena tajemstvím.

Člověk neandrtálský…
… se procházel po naší planetě už 50 tisíc let před tím, než se objevili první lidé našeho typu. Nejednalo se o žádného primitivního opa, neandrtálec znal oheň, používal nástroje a podle všeho používal jazyk. Kromě některých nepřímých důkazů o schopnosti mluvit svědčí i přítomnost genu FOXP2, který u moderních lidí zodpovídá za řeč. Ani inteligencí se neandrtálci příliš nelišili od lidí, obě vývojové větve si byly tak blízké, že se mohly křížit. I v genomu současných lidí jsou pozůstatky genů neandrtálců.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!