Vedomosti: Proč nejsou ruské potraviny konkurenceschopné | E15.cz

Vedomosti: Proč nejsou ruské potraviny konkurenceschopné

Vedomosti: Proč nejsou ruské potraviny konkurenceschopné
Ruská zmrzlina
• 
ZDROJ: CC: CC BY 2.0/ irina slutsky/flickr.com
6. října 2014 • 15:09
V každé etapě výroby, zpracování a prodeje ruské zemědělské produkce vznikají zbytečné náklady, kterých jsou zahraniční konkurenti ušetřeni. Výdaje na veterinární a další dokumenty se odhadují na pět procent konečné maloobchodní ceny, upozornil dnes hospodářský list Vedomosti. Konkurenceschopnost ruských výrobců je tak nižší i bez přihlédnutí k vlivu podnebí či nižších dotací. Hodně potravin je v Rusku mnohem dražší, než v evropských či amerických obchodech.

Tyto ztráty vyplývají z nutnosti vyřizovat spoustu dokumentů, certifikátů a osvědčení. Jinde ve světě bývají požadavky úřadů skromnější.

Mezinárodní konvence vybízejí uvalovat jakákoli omezení jen úměrně k riziku, odhadnutého na základě přesných údajů a jasné metodiky. V Rusku ale vyhodnocení rizika představuje pečlivě střežené tajemství, zatímco rozsah uplatněných opatření obvykle kyne jak z droždí. Přestože nezávislí vědci tvrdí, že veškerý hmyz a plevel, za jejichž potvrzenou nepřítomnost v potravinářské produkci si úředníci nechávají zaplatit, už dávno opanoval všechny prostory, které opanovat mohl, a dále už není s to se šířit.

Miliony za zbytečnou karanténu

Typický příklad představuje Ambrozie peřenolistá. Všude, kde je s to růst, dávno roste. Jinde se nešíří. Přeprava obilí, znečištěného touto plevelnou rostlinou, z jihu na sever Ruska nepředstavuje žádné riziko. Nicméně místní podnik na výrobu krmiva i tak ročně zaplatí na 30 milionů rublů, tedy asi 16,5 milionu korun za papírování okolo karanténní oblasti v místě, kde se plevel uchytit nemůže. Spolu s nepřímými náklady se výše částky může vyšplhat ke 45-60 milionům rublů ročně.

Úřad dohlížející na zemědělskou a potravinářskou produkci v roce 2012 podnikl 30 tisíc kontrol, jak se plní fytosanitární předpisy. Odhalil na 16 tisíc pochybení. Ale pozastavil činnost pouhých tří firem. Tolik k míře ohrožení, jakou představovaly zjištěné závady.

V semenářství úřad odhalil dvakrát méně vad než v karanténě rostlin, ale vypsal dvakrát více pokut a pozastavil činnost 20 podniků, jakkoli porušení předpisů v této oblasti prostě nemůže představovat žádné nebezpečí. Drtivá většina pochybení spočívá ve využití semen laiky vyšlechtěné zeleniny, u nichž úředníci neshledali „hospodářskou užitečnost“, což je v tržní ekonomice poněkud absurdní pojem.

Týž problém se vyskytuje v živočišné výrobě. Jen jeden maloobchodní řetězec utratí ročně za vyhotovení úředních dokladů zhruba 600 milionů rublů, tedy asi 330 milionů korun. Odhaduje se, že u masa jde v průměru o pět procent konečné maloobchodní ceny. Kolikrát jde o natolik zpracované masné výrobky, že i pojem „veterinární“ kontroly ztrácí smysl. Ale každý párek musí provázet doklad od veterinárního inspektora. Za vše nakonec zaplatí spotřebitel.

Drahé dokumenty

Na Dálném východě si už dávno povšimli pozoruhodné zákonitosti: čím dražší jsou ryby, tím vyšší je pravděpodobnost, že je veterinární dozor zabaví. Tuny tresek si skoro určitě nevšimne, tunu lososa ale skoro určitě zadrží „k prozkoumání“. Dokumenty pro zásilku kaviáru, kterou v evropských zemích vydává kapitán plavidla, stojí okolo 17 tisíc rublů, což je asi 9 300 korun. Loni ze Sachalinu vypravili 7000 tun a administrativní náklady podniků se odhadovaly na více než 100 milionů rublů, tedy asi 55 milionů korun. Stejnou sumu zaplatily předloni rybí konzervárny v Přímořském kraji jen za hygienická osvědčení, bez reálné kontroly.

Ještě hůře vypadá situace s rychle se kazícím ovocem a zeleninou. Nejde jen o cenu dokladů, ale i o rychlost jejich vystavení. Čím déle zboží zůstává ve skladu, tím je kvalita horší a náklady vyšší. Ztráty dosahují až 30 procent z ceny zboží. Ne vše lze skladovat, a tak je důležitá i možnost vývozu, i jako podnět k nadvýrobě, která se na ruském trhu neuplatní.

Výhodnější import

Ale ruští vývozci, především ti menší, jen s obrovskou námahou prorážejí na zahraniční trhy, protože už na půl cesty k hranici je konkurenceschopnost jejich zboží nulová. Vyřízení zásilky semen z Nizozemska do Ruska zabere nejvýše tři dny a vyjde na stovku eur, tedy asi 2750 korun, zatímco vývoz stejné zásilky z Ruska do sousední země zabere nejméně tři týdny a stojí tisíce eur. Protože je nutné prozkoumání semen a písemné povolení z Moskvy.

Administrativní náklady zpracovatelů, přepravců a prodejců zemědělské produkce podle odhadu podnikatelského sdružení Opora Ruska převyšují částku, kterou se je chystá stát podpořit v dotačním programu.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!