Za imigranty Německo letos zaplatí v přepočtu 270 miliard korun

Za imigranty Německo letos zaplatí v přepočtu 270 miliard korun
10. září 2015 • 12:09
Okolo deseti miliard eur (270 miliard korun) letos Německo podle aktuálních odhadů vydá na péči o imigranty. Suma podle magazínu Fokus zahrnuje náklady na bydlení, lékařskou péči, kapesné či administrativu. Ještě v červenci se předpokládalo, že účet bude 5,6 miliard eur (151 miliard korun), tehdy se však v Německu pro letošní rok očekávalo 450 tisíc žadatelů o azyl, nové propočty z konce srpna udávají příchod až 800 tisíc uprchlíků.

Loni podle spolkového statistického úřadu stálo 203 tisíc nových žadatelů o azyl německý rozpočet 2,4 miliardy eur (asi 65 miliard korun).

Na komunální úrovni stojí jeden uprchlík ročně v průměru 12 tisíc až 13 tisíc eur (asi 351 tisíc korun), což je měsíčně v přepočtu až 29 tisíc korun. Konečná výše se liší podle spolkové země. V částce je ubytování, péče, finanční příspěvky, zdravotní péče a správní náklady.

Ne všichni žadatelé o azyl jsou ale v Německu od začátku roku, případně v zemi do konce roku setrvají. Na druhou stranu je však nutné předpokládat další výdaje, které budou platit spolkové země. Předpokládá se například, že asi půl miliardy eur (13,5 miliardy korun) budou stát nová učitelská místa pro vzdělávání azylantů. Dále se očekává vytvoření 2000 pracovních míst v rámci spolkového cizineckého úřadu BAMF či posílením stavů policie.

Jaká má být výše finančních příspěvků?

Jedním z politických témat, které s náklady na běžence souvisí, je výše finančních příspěvků, na které mají žadatelé o azyl nárok. Někteří politici tvrdí, že německý sociální stát je příliš štědrý, což z Německa činí atraktivní cílovou zemi. Ministr vnitra Thomas de Maizière proto navrhuje, aby běženci místo hotovosti dostávali poukázky či věcnou pomoc.

Podle azylového zákona má běženec v prvních 15 měsících nárok na pomoc, která se skládá ze dvou částí. První z nich je určena na krytí „nezbytných potřeb“, jako jsou bydlení či strava, tou druhou je hotovost pro „osobní potřeby každodenního života“. Té druhé části se v Německu obecně říká kapesné, vysvětlil časopis Der Spiegel.

Měsíční dávky vyšší než minimální mzda v Česku

Zmíněný zákon také stanovuje, že žadatelé o azyl musí v prvních měsících v Německu zůstat v přijímacích zařízeních, obvykle zde setrvávají až tři měsíce. Po dobu pobytu v těchto centrech dostávají první část zmíněné pomoci, tedy nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení. K tomu jim je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 euro měsíčně (3866 korun).

Jakmile přijímací zařízení opustí, mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (až 9700 korun, což je suma překračující například v Česku aktuální minimální a zároveň pouze hrubou mzdu 9200 korun). V této částce je i kapesné. Více peněz dostane žadatel o azyl žijící sám, než ti, co sdílí společnou domácnost. Pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na jeho péči podle věku potomka. Například pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2270 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.

Ti běženci, kteří mají povoleno pronajmout si soukromý byt, si ho mohou sami najít. Maximální výše nájemného, kterou úřady zaplatí, je tabulkově stanovena podle místních poměrů. Ve velkých městech, jako je Mnichov, je často nájemné výrazně dražší než v regionech, kde je plno prázdných bytů.

Kapesné je předmětem sporů

Velké diskuze v Německu vyvolává kapesné. Objevují se návrhy, aby byl finanční obnos nahrazen věcnou pomocí. Proti tomu jsou ale jak mnozí vládní politici, tak odborníci na sociální tematiku. Zákon totiž jasně stanovuje, že příspěvek je vyplácen v hotovosti, proto by pro jakékoli změny musela být schválena novela. Odborníci rovněž připomínají, že hotové peníze pomáhají s integrací do většinové společnosti.

Výše německých příspěvků pro žadatele o azyl je mnohdy vyšší, než kolik by si tito lidé vydělali ve své vlasti. Hesenský zemský premiér Volker Bouffier před časem řekl, že albánský učitel dostane v Německu za tři, čtyři či pět měsíců více peněz, než kolik může za dva či tři roky vydělat doma. Pro srovnání, minimální hrubá mzda v České republice činí 9200 korun, životní minimum je pak 3410 korun.

V České republice mají žadatelé o azyl nárok na kapesné ve výši 30 korun na osobu a den. Ti, kteří žijí v azylovém zařízení, mají rovněž nárok na stravu. Na ni však musí přispívat. Pokud si ovšem vaří sami, mají možnost získat finanční příspěvek ve výši odpovídající životnímu minimu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!