Zájem o minijobs v Německu ochabuje | E15.cz

Zájem o minijobs v Německu ochabuje

Zájem o minijobs v Německu ochabuje
29. srpna 2016 • 13:17
Počet obyvatelů Berlína, kteří získávají příjem pouze formou minijobs, se snížil. V prosinci roku 2014 bylo podle Úřadu práce v Berlíně registrováno přibližně 152 tisíc lidí, kteří si vydělávali oněch 450 eur za měsíc. Do loňského prosince však jejich počet klesl o více jak šest tisíc.

Povzbudivé je, že polovina těchto minijoberů přešla do zaměstnání, které jim vyneslo minimální mzdu zavedenou právě na začátku roku 2015. Podstatnou část úbytkových čísel mají na svědomí absolventi, kteří si při studiu touto formou jen přivydělávali. Podle spolkového Úřadu práce a sociálního zabezpečení se do nezaměstnanosti dostalo jen deset procent lidí, kteří se rozhodli upustit od této formy výdělku. Ke zbytku se řadí například lidé, kteří začali své vlastní podnikání, odstěhovali se do zahraničí nebo jsou již v důchodu.

Minijobs
Takzvané minjobs byly zavedeny v Německu v dubnu 2003 jako pokus snížit nezaměstnanost. Díky nim byli schopni najít si práci i ti, kterým se to dlouhodobě nedařilo a nechtěli žít ze sociálních dávek. Je to druh zkrácených úvazků, kde si může zaměstnanec vydělat až 450 eur měsíčně bez toho, aby musel platit zdravotní a sociální pojištění.

„Počet obyvatel hlavního města, kteří se spoléhají výhradně na minijobs, v maloobchodním sektoru klesl o více jak tři procenta. Gastronomie zaznamenala úbytek o 4,4 procenta,“ řekl deníku Berliner Morgenpost Doris Wiethölter z Úřadu práce a sociálního zabezpečení. Oproti tomu se v maloobchodě zvýšil počet zaměstnanců s minimální mzdou o více než pět procent, v gastronomii to bylo dokonce téměř o třináct procent. Wiethölter hodnotí tento vývoj jako pozitivní důsledek zavedení minimální mzdy. Mluvčí sdružení podnikatelů Berlína a Braniborska Carsten Brönstrup to vidí jako výraz flexibility na trhu práce a následné zvýšení poptávky po práci vzhledem k dobré ekonomické situaci. V Berlíně ale podíl lidí, kteří žijí jen z příjmů z minijobs, činí jen necelých deset procent, což je podstatně nižší číslo než celostátních třináct.

„Je důležité, aby co nejvíce lidí využívající minijobs přešlo na pracovní místa s minimální mzdou,“ řekl senátor Dilek Kolat (SPD). „Žádný člověk nemůže vyžít jen z příjmu z minijobs. Navíc ještě když se stará o rodinu. Nyní se nacházíme v dobrém Berlíně, ale naše hlavní město je zároveň i hlavním městem nejistého zaměstnání,“ dodává Kolat.

Autor: Kateřina Svobodová
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou