Zaostalé Haiti potřebuje po katastrofálním zemětřesení všestrannou pomoc

Na ostrov míří pomoc z celého světa. V zemi, kde žije 80 procent obyvatel pod hranicí chudoby, je však organizace záchranných prací velmi složitá.

Epicentrum zemětřesení leželo pouze 16 kilometrů od hlavního města, ve kterém žijí zhruba tři miliony obyvatel. „Žádné helikoptéry, žádný zvuk ambulancí. Až mi dojde baterie, nebudu moci nijak komunikovat. Zdá se, že přichází dlouhá noc,“ líčil podle CNN atmosféru ve městě Richard Morse, manažer jednoho z hotelů. Oficiální zprávy o obětech se však dají čekat až za několik dní. Podle odhadů katastrofa nějakým způsobem postihla tři miliony lidí, tedy třetinu populace.

Na Haiti pravděpodobně zemřelo také poměrně dost cizinců, kteří tam působili mimo jiné v misi OSN. Oběti hlásí například Francie, Čína a Brazílie. „Budova OSN se zřítila a zdá se, že všichni, kdo byli uvnitř, včetně mého přítele Hediho Annabiho, který byl speciálním vyslancem OSN, jsou mrtví,“ citovala agentura Reuters francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera. Podle pozdějších informací se z ní však podařilo vyprostit i několik přeživších. Včera se nevědělo o tom, že by mezi mrtvými byl nějaký Čech.

Haiti bude potřebovat všechny formy pomoci. Země nemá ani těžkou techniku k odstraňování trosek a adekvátní záchranářský personál. Mezinárodní týmy vysílané na Haiti budou zřejmě moci bez problémů používat mezinárodní letiště, protože zůstalo ušetřené.

Přírodní katastrofy pustoší zaostalé Haiti pravidelně. Země, jejíž rozpočet tvoří zhruba z jedné třetiny zahraniční pomoc, leží na časté „trase“ hurikánů a tropických bouří. V Dominikánské republice, která s Haiti „sdílí“ ostrov, však takové škody nepůsobí. Haiťané, kteří prakticky nemají jiné příležitosti k obživě, v minulosti z velké míry odlesnili hornatou krajinu kvůli záboru další zemědělské půdy a výrobě dřevěného uhlí. Dříve stromy pokrývaly přibližně 60 procent území, nyní zbyly nanejvýš na dvou procentech.

Vytrvalejší deště proto způsobují povodně a masivní sesuvy půdy, při kterých umírají i tisíce lidí ročně. Ekologické organizace už dlouho kritizují haitskou vládu za to, že ochrana životního prostředí a obnova lesů stále není její prioritou.

Katastrofy na Haiti

V roce 2008 zasáhly zemi hned čtyři hurikány v rozmezí jednoho měsíce. Při jejich řádění zemřelo 800 lidí, zničeno bylo 60 procent úrody. O čtyři roky dříve tropická bouře Jeanne a následné povodně a sesuvy půdy zabily dva a půl tisíce lidí. Haiťané identifikovali zlomek obětí a mrtvé pohřbívali do hromadných hrobů. Největší zemětřesení v moderní době postihlo ostrov Hispaniola v roce 1946, z Dominikánské republiky se šířilo na Haiti. Vinou otřesů o síle více než osm stupňů Richterovy stupnice a tsunami zahynuly skoro dva tisíce lidí.