Země je na počátku šestého zániku druhů. Člověk to má nejisté

Země je na počátku šestého zániku druhů. Člověk to má nejisté
24. června 2015 • 07:14
Masovým zánikem či hromadným vymíráním lze označit pětici historických událostí, v jejichž rámci radikálně klesla diverzita živočišných a rostlinných druhů. Snad nejznámější první vymírání postihlo dinosaury. Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity teď v rozsáhlém statistickém šetření přišli s nepříjemnou zprávou: Šestý zánik právě začíná a do konce století může z planety zmizet necelá polovina mořských živočišných druhů a čtvrtina druhů savců. To vše jde na vrub člověka.

„Není pochyb, že vstupujeme do šestého hromadného vymírání,“ uvádí Paul Ehrlich, jeden z vedoucích studie zveřejněné v časopise Science Advances. Autoři vycházeli ze statistických metod, přičemž počítali se „standardním tempem vyhynutí“, při kterém druhy z planety běžně mizely a mizejí. Do propočtů zahrnuli jen obratlovce, tedy nejprozkoumanější skupinu živočichů. Pracovali jak s archeologickými daty, tak výsledky studií z posledních dvou set let.

Vyšlo jim z toho, že od roku 1900 do dneška by mělo vyhynout zhruba devět druhů obratlovců. Realita je jiná: vyhynulo 468 druhů. Nově zjištěné standardní tempo vyhynutí tak bylo v závislosti na říši patnáctkrát až stokrát vyšší oproti očekávání. Tak vysoké údajně nebylo ani v éře konce dinosaurů. Vymírání tehdy začalo náhlou změnou klimatu po nárazu asteroidu nebo výbuchu obří sopky.

Teď za to může člověk, který mění ráz krajiny i klimatu, což doprovází oteplování a okyselování oceánů. Právě vodní živočichy to podle studie postihne nejcitelněji, zmizí až 41 procent druhů. Nebezpečí hrozí i pozemním druhům, zvláště těm navázaným na práci včelstev. Dramatický pokles diverzity může vyvolat krizi potravního řetězce, na jehož vrcholku nyní dlí člověk. A právě z vrcholu bývá pád nejrychlejší a také nejtvrdší.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!