Zemřel sir Nicholas Winton, zachránce židovských dětí

Zemřel sir Nicholas Winton, zachránce židovských dětí
1. července 2015 • 17:05
Ve věku 106 let zemřel sir Nicholas Winton, který před vypuknutím druhé světové války zachránil 669 československých dětí před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech. Podle listu Maidenhead Advertiser zemřel Winton dnes ráno klidně, v přítomnosti dcery Barbary a dvou vnoučat.

V letech 1938 a 1939 Winton v Československu organizoval odjezdy židovských dětí do Británie, obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici, zařizoval dětem doklady a přijetí v britských rodinách. Právě před 76 lety, 1. července 1939, odjel z Prahy vlak s největším počtem dětí. Do bezpečí jich podle BBC tehdy zamířilo 241.

Stošesté narozeniny oslavil Winton, který žil v Maidenheadu u Londýna, letos v květnu. Jeho dcera Barbara tehdy řekla, že otec již slábne, není „v poslední době bohužel příliš aktivní“ a nemůže moc cestovat.

Po válce se londýnský rodák živil jako makléř. Ani nejbližší příbuzní neměli tušení o válečné kapitole jeho života. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými „dětmi“ ve studiu BBC. Wintonovy polozapomenuté činy připomněl slovenský režisér Matej Mináč, když natočil film Všichni moji blízcí (1999). Podruhé mu vzdal hold o tři roky později v dokumentu Síla lidskosti, potřetí v roce 2011 snímkem Nickyho rodina.

Winton, označovaný jako „britský Schindler“ s odkazem na zachránce polských Židů Oscara Schindlera, byl za své činy několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka, loni dostal od prezidenta Miloše Zemana nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Winton byl také navržen na Nobelovu cenu za mír.

Nicolas Winton - skromný a tichý zachránce 669 dětí

Před druhou světovou válkou zachránil 669 českých a slovenských dětí převážně židovského původu před smrtí v nacistických táborech smrti a také po válce pomáhal potřebným. Nad neobyčejnými skutky sira Nicholase Wintona, bývalého britského bankéře, se dodnes tají dech. On sám ale bral vše s nadhledem a označení hrdina odmítal. Dnes se jeho život uzavřel v úctyhodných 106 letech.

Za své činy byl Winton několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka, loni dostal od prezidenta Miloše Zemana nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva, které v Praze osobně převzal. Byl navržen i na Nobelovu cenu za mír.

Narodil se 19. května 1909 v Londýně jako Nicholas Wertheimer v německo-židovské rodině, která odešla do Londýna na počátku předchozího století kvůli antisemitským náladám v Německu. Mladý Nicholas byl pokřtěn a po studiu na střední škole pracoval v bankách v Londýně, Hamburku, Berlíně a Paříži. V roce 1933 také získal pilotní průkaz, závodně šermoval a několik let byl makléřem londýnské burzy.

Fakt, že se do roku 1988 o záchraně dětí veřejně nemluvilo, se mnoho lidí snaží vysvětlit jeho skromností a neochotou chlubit se

V prosinci 1938 se na něj obrátil s prosbou o pomoc přítel, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa (BCRC), který z hotelu Šroubek pomáhal lidem, jež ohrožoval nacistický režim. „Dozvěděl jsem se, že existuje organizace, která pomáhá starým lidem vystěhovat se na Západ. Jenže o děti se nestaral nikdo,“ vysvětlil Winton rozhodnutí založit dětskou sekci výboru.

Winton záchranu dětí organizoval jako soukromá osoba, zaštítil se ale výborem pro uprchlíky a spolupracoval s Čedokem. Zorganizoval hlavně vlakové transporty z Prahy do Británie, malá skupina opustila ohroženou republiku také přes Švédsko. Pro děti musel zajistit od Němců povolení k výjezdu, od Britů povolení ke vstupu, přijetí v rodině a složit za každé kauci 50 liber.

První děti odcestovaly letadlem 14. března 1939, den před obsazením zbytku českých zemí nacistickým Německem. Následovaly další transporty a poslední, osmý vlak vyrazil 2. srpna 1939. Celkem se podařilo dostat do bezpečí 669 dětí, z nichž většina byla židovského původu, zbytek tvořili potomci spisovatelů, komunistů a dalších nepřátel nacistů. Většina jejich příbuzných později zahynula ve vyhlazovacích táborech.

Největší transport s 250 dětmi měl odjet počátkem září 1939, ale kvůli vypuknutí války se už neuskutečnil. Většina malých pasažérů později zahynula, což společně s pohledem na uprchlíky ze Sudet Winton označil za nejsmutnější okamžik svého života.

Po válce mimo jiné působil v tehdejší Mezinárodní organizaci OSN pro uprchlíky. Když se v 50. letech usadil s rodinou u Maidenheadu, pracoval v několika menších firmách v okolí. Ve 62 letech odešel do důchodu a naplno se věnoval charitativní práci, především pro organizaci Abbeyfield spravující domy pro seniory.

Winton: Nic jsem neriskoval

Dokumenty o jeho činnosti náhodou našla na půdě jejich domu Wintonova manželka Grete. Sám Winton je chtěl vyhodit, manželka je ale předala historičce Elizabeth Maxwelové, která zorganizovala setkání Wintona s „jeho dětmi“ ve studiu BBC. Emotivní záběry dojaly celý svět a z Wintona se stala známá a uznávaná osobnost. Svérázný zachránce ale „humbuk“ kolem své osoby vždy zlehčoval s tím, že „vůbec nic neriskoval“. „Byla škoda, že nepomohla žádná další země. Zkusil jsem Ameriku, ale žádné děti nepřijali,“ řekl smutně.

Za svůj život vděčí Wintonovi například bratr rabína Karola Sidona Julius, sestřenice bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové Dagmar Šímová nebo režisér Karel Reisz.

O Wintonově životě hodně napověděl životopis, který napsala jeho dcera Barbara a který vyšel nedávno. Fakt, že se do roku 1988 o záchraně dětí veřejně nemluvilo, se mnoho lidí snaží vysvětlit jeho skromností a neochotou chlubit se.

Tak tomu prý ale nebylo, napsala Wintonova dcera. Uznala ale, že „je pravda, že ani Nicky, ani my ostatní, kteří jsme knihu výstřižků viděli před rokem 1988, jsme nerozpoznali význam… celé záchranné operace“. Až přímé setkání se zachráněnými dětmi ukázalo, jak ohromný dopad to mělo na životy tolika lidí,“ zdůraznila.

Wintonovy činy připomíná i slovenský režisér Matej Mináč. Poprvé tak učinil v roce 1999 v hraném filmu Všichni moji blízcí, podruhé v roce 2002 v oceňovaném dokumentu Síla lidskosti - Nicholas Winton, a potřetí v dokumentárním filmu s hranými pasážemi Nickyho rodina. Světové premiéry v Praze se v lednu 2011 tehdy 101letý Winton osobně zúčastnil. ČR navštívil několikrát, v září 2009 byl také z Prahy do Londýna vypraven zvláštní vlak, který Wintonův čin znovu připomněl světu.

Výběr dat ze života sira Nicholase Wintona
Výběr dat ze života sira Nicholase Wintona, zachránce židovských dětí, který dnes zemřel ve věku 106 let:
19. května 1909 - narodil se v Londýně v německo-židovské rodině jako Nicholas Wertheimer
prosinec 1938 - mladý bankéř Winton se na podnět přítele začal jako soukromá osoba angažovat v pomoci židovským dětem v Československu, ohroženým postupujícím nacismem
14. března 1939 - z Prahy odletělo prvních 20 dětí, později následovaly vlakové transporty
2. srpna 1939 - na cestu se vydal poslední, osmý transport; transport 250 dětí, chystaný na začátek září 1939, se kvůli vypuknutí války neuskutečnil; celkem bylo díky Wintonovi zachráněno 669 dětí, většinou židovského původu
1942 - Winton vstoupil do Královského letectva (RAF), kvůli potížím se zrakem pracoval jen na administrativních pozicích
1945 - po válce působil v Ženevě v tehdejší Mezinárodní organizaci OSN pro uprchlíky
1948 - vrátil se k práci bankéře a oženil se s Dánkou Grete Gjelstrupovou; narodily se jim tři děti Nicholas (1952), Barbara (1953) a Robin (1956); kvůli postižení nejmladšího potomka, který zemřel v sedmi letech, se angažoval i v organizaci pro mentálně a tělesně postižené
1971 - ve věku 62 let odešel do důchodu
1988 - v pořadu BBC That’s Life (Takový je život) historička Elizabeth Maxwelová zorganizovala setkání Wintona s „jeho dětmi“; jeho příběh se stal konečně známým
28. října 1998 - prezident Václav Havel vyznamenal Wintona Řádem Tomáše Garrigua Masaryka
1999 - premiéru měl hraný film režiséra Mateje Mináče Všichni moji blízcí, připomínající Wintonovu zásluhu na záchraně dětských životů
2002 - Mináč dokončil dokument věnovaný Wintonovi, nazvaný Síla lidskosti - Nicholas Winton; v roce 2011 stejný režisér představil třetí snímek Nickyho rodina o neznámých osudech „Wintonových dětí“
prosinec 2002 - královna Alžběta II. povýšila Nicholase Wintona do šlechtického stavu
28. října 2014 - prezident Miloš Zeman udělil Wintonovi nejvyšší české vyznamenání, Řád Bílého lva; Nicholas Winton je osobně převzal v Praze
1. července 2015 - sir Nicholas Winton zemřel ve věku 106 let
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!