Změny klimatu mají viditelné dopady i v Česku. Mizí například ječmen | E15.cz

Změny klimatu mají viditelné dopady i v Česku. Mizí například ječmen

Změny klimatu mají viditelné dopady i v Česku. Mizí například ječmen
ilustrační foto
• 
1. dubna 2014 • 13:49
Závažné důsledky globální změny klimatu jsou zjevné už nyní a jejich intenzita s postupujícím oteplováním planety poroste. A to i v Česku. Například na jižní Moravě se kvůli změnám podnebí přestává pěstovat ječmen. Státy si ovšem zatím nevytvořily dostatečné scénáře, jaká opatření přijmout, aby se s měnícím se klimatem vyrovnaly. Vyplývá to z dosud nejucelenějšího posouzení dopadů klimatických změn na svět, které zveřejnil Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN.

Tato výtka se týká i Česka, kde vědci varují zejména před nedostatkem vody. Předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám apeloval na české politiky, aby se vážně zamysleli nad hrozbou sucha. Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydrometeorologického ústavu je nutné podniknout veškeré kroky k vyššímu zadržení vody v krajině. „Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen množství vody, ale i její kvalita,“ uvedl.

Dopady změn klimatu na zemědělskou produkci jsou podle Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně již nyní patrné v některých regionech a je třeba zdůraznit, že převažují změny negativní. Například škůdci se dostávají do vyšších nadmořských výšek a v krajině je nižší vlhkost. „Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability,“ upozornil.

„Na jižní Moravě se například kvůli změnám podnebí přestává pěstovat ječmen. Předvídali jsme, že to se stane až kolem roku 2025,“ uvedl Trnka. Prostor, že by se v předpovědi zemědělských rizik zpráva IPCC mýlila, je podle něj malý.

V Česku si prý zatím nikdo závažnost problému příliš neuvědomuje. „Předpověď dopadů klimatických změn nepočítá s tím, že by v Česku výrazně kleslo množství srážek, ale více vody se z půdy odpaří,“ vysvětluje Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu. Proto bude třeba zlepšit zadržování vody v krajině.

Ministerstvo životního prostředí připravilo strategii pro přizpůsobení se klimatickým změnám, která teď čeká na posouzení vlivu na životní prostředí. Vláda by ji mohla dostat na stůl ke konci roku. Popisuje změny, které lze v příštích letech čekat, a principy, jakými by se měla konkrétní opatření řídit. Na některé kroky by už v příštích letech měly jít peníze z evropských fondů.

Podle IPCC budou dopady klimatické změny do roku 2050 podobné, ať už svět začne snižovat emise skleníkových plynů či nikoli. Výrazný rozdíl mezi scénáři nastane ve druhé polovině století. „To je klíčové sdělení. Opatření je třeba dělat teď, i když účinek nastane až později,“ říká Barbora Urbanová, koordinátorka české Klimatické aliance.

"Všichni jsme snadnou obětí"

Pohromy ve 21. století jako smrtící vlny veder v Evropě, lesní požáry ve Spojených státech, sucha v Austrálii a smrtící povodně v Africe a Asii zdůrazňují, jak je lidstvo zranitelné a bezbranné vůči extrémnímu počasí, tvrdí autoři zprávy. Tato a další nebezpečí se podle nich budou zhoršovat s dalšími změnami klimatu, napsala agentura AP.

Zpráva klade důraz na různá rizika, kterým svět čelí, a také na to, jak nikdo není odolný vůči změnám, které mají přijít. „Jsme všichni snadnou obětí,“ řekl podle AP hlavní autor studie Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity v americkém státě New Jersey.

Slovo „riziko“ se ve zprávě IPCC o 49 stranách vyskytuje průměrně pět a půlkrát na každé straně. Zmiňovaná rizika jsou jak malá, tak velká a týkají se budoucnosti bezprostřední i vzdálené. Na některých místech bude příliš mnoho vody, jinde jí nebude dost, a to včetně pitné. Mezi další rizika patří cena a dostupnost jídla, anebo některé nemoci, a ohrožený může být dokonce i světový mír.

Cenu změny podnebí nelze vypočítat
Vědci v IPCC si netroufají odhadnout náklady, které způsobí důsledky klimatických změn. Odhady hovoří o ztrátách v řádu dvou desetin procenta až dvou procent světového HDP při růstu globální teploty o dva stupně. Propočty ekonomického dopadu vypouštění oxidu uhličitého se pohybují od několika dolarů až po několik set dolarů na tunu uhlíku. IPCC tak částečně nahrává kritikům boje s klimatickou změnou, kteří tvrdí, že vládami vyžadované investice neodpovídají možným škodám, které klima způsobí.

„Věci jsou horší, než jsme předpovídali v roce 2007“, kdy skupina naposledy zveřejnila podobnou zprávu, řekl její spoluautor Salímul Hak, ředitel Mezinárodního střediska pro klimatické změny a rozvoj při univerzitě v Bangladéši. „Budeme zažívat víc a víc následků, rychleji a dříve, než jsme předpokládali.“

Problémy se natolik zhoršily, že panel musel přidat nový stupeň nebezpečí. V roce 2007 nejvyšší stupeň rizika na jedné z klíčových grafik představovalo „vysoké“ označené červenou barvou. Nejnovější zpráva přidala stupeň „velmi vysoké“ a přidělila mu barvu sytě purpurovou.

Zpráva předpovídá, že nejvyšší stupeň rizika nejdříve zasáhne rostliny a zvířata, a to jak na pevnině, tak v čím dál tím kyselejších oceánech. Klimatické změny zhorší problémy, které už lidstvo má, jako je bída, nemoci, násilí či uprchlíci. A to bude fungovat jako brzda zpomalující výhody modernizující se společnosti, jako je například ekonomický růst a výnosnější pěstování plodin.

A zatímco problémy vyplývající z globálního oteplování svým způsobem zasáhnou každého, jejich rozsah nebude stejný. Tvrdším způsobem dopadnou na ty, kdo si je mohou dovolit nejméně, dodala zpráva. Ještě víc se tak zvětší propast mezi bohatými a chudými, zdravými a nemocnými, mladými a starými, a muži a ženami.

Více čtěte v zítřejším rozhovoru na E15.cz

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!