Zpomalíme stárnutí? Japonec Ósumi získal za buněčný výzkum Nobelovu cenu za lékařství

Zpomalíme stárnutí? Japonec Ósumi získal za buněčný výzkum Nobelovu cenu za lékařství
3. října 2016 • 14:22

Laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se letos stal Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, procesu, během kterého buňky řízeně tráví část sama sebe. Zbavují se tím svých nežádoucích částí, špatně fungujících aparátů či vložených částí bakterií.

Karolinský institut Ósumiho ocenil za "vynikající experimenty" z devadesátých let minulého století, kdy pracoval na výzkumu recyklačního mechanismu buněk. Tehdy na běžném kmeni kvasinek používaném v droždí odhalil doposud neznámou buněčnou organelu, autofagozom. Ten v buňce zapouzdřuje nefunkční, nepotřebné či cizí organely, a poté se slučuje se s jinou organelou známou jako lysozom. Ten v buňce obsahuje enzymy, které jsou schopny takto zapouzdřené části buňky trávit.

Nobelovu cenu za lékařství dostala trojice parazitologů za nové léky

Špatně fungující proces autofagie je spojován s řadou různých onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby, cukrovky či rakoviny. Koncept autofagie byl známý již více než 50 let, až Ósumi odhalil jeho zásadní význam lékařství. Souběžně s tím identifikoval geny, které za funkci procesu v buňce zodpovídají.

V podobném poli, tedy rozkladu buněčných proteinů, již byla udělena Nobelova cena v roce 2004, kdy ji získali Aron Ciechanover, Avram Hershko a Irwin Rose za objev a popsání procesu rozkládajícího jednotlivé buněčné proteiny. „Jejich práce však neobsahovala vysvětlení a popis mechanismu, v rámci kterého se buňky „zbavují“ rovnou celých svých organel,“ píše Institut v odůvodnění udělení ceny Ósumimu. Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 273 kandidátů.

Výzkum autofagie může pomoci ve zpomalení stárnutí

Ósumiho výzkum v praktickém využití pomoci ke zmírnění průběhu některých nemocí či dokonce zpomalit stárnutí. Tvrdí to ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší.

"Je možná dokonce hlavní příčinou stárnutí, protože tímto mechanismem buňky odstraňují nepotřebné a potenciálně škodlivé součásti. Když špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu," uvedl Hořejší.

Když špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu

Hořejší připomněl, že o tomto důležitém jevu vědci ví už několik desítek let, na jeho detailním prozkoumání se ale začalo pracovat zhruba před 15 let. Ósumi je podle Hořejšího jedním z hlavních badatelů, kteří ve výzkumu autofagie učinili průlomový objev a zjistili, jak funguje na molekulární úrovni.

Na dotaz, zda by objev a případné dobré nastavení tohoto recyklačního mechanismu buněk mohlo vést k zmírnění průběhu některých chorob či jejich předcházení, Hořejší řekl: "Samozřejmě, to je realistická možnost."

"V tomto případě to může mít opravdu velký význam. Kdyby se podařilo příznivě regulovat tento děj, tak pro mě, jako už člověka staršího, by bylo úžasné, kdyby se podařilo zvrátit proces stárnutí nebo velice zpomalit," dodal český vědec. Praktické využití podle vědce zřejmě bude možné rovněž v biologii nádorových buněk. U některých může autofagie potlačovat nádor, u jiných naopak k nádorovému bujení přispívá.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!