Obliba dronů roste | E15.cz

Pražský hrad v obklíčení dronů: na pokutách nejvíc platí Američané, Číňané a Rusové

Jiří Liebreich

Zatímco jedna letka plení nepřátelská území ve válečných konfliktech, druhá plní regály obchodních domů. Využití dronů v posledních letech podle analytických společností Gartner a Statista rapidně stoupá. Jen nebe nad Českem víří vrtule desítek tisíc bezpilotních prostředků amatérských pilotů. S přibývajícími stroji ale roste i počet úřady vyšetřovaných incidentů.

V Česku se jimi zabývá Úřad pro civilní letectví. Vůbec první pokutu za protiprávní létání s dronem udělil v roce 2012, do poloviny letošního března následovalo dalších 89 sankcí. Celkem tak piloti přispěli do státního rozpočtu sumou 1,6 milionu korun.

Prudké rozšíření běžných dronů mezi amatéry dokumentuje počet pokut, které úřad v jednotlivých letech udělil. Zatímco pro drony embryonální roky 2012 až 2016 přinesly dohromady jen 37 trestů, minulý rok stoupl počet vydaných pokut na 46 v celkové výši 421 tisíc korun. Paradoxně, i když byly roky 2015 a 2016 co do počtu udělených pokut proti loňsku třetinové, stát na nich vybral podobně vysoké sumy. Sankce totiž byly vyšší, což dokumentuje i dosud nejpřísnější trest z roku 2016 – tři sta tisíc korun.

Pokuty, které udělil Úřad pro civilní letectví za nelegální létání s drony:

Autor: E15

Většinu účtů přitom zaplatili cizinci, na Čechy připadá zhruba třetina. Nejčastějšími přispěvateli do státní kasy jsou Američané s jedenácti záznamy, následují Číňané s devíti a Rusové se sedmi. Zbytek tvoří cizinci jiné národnosti.

Všechny piloty však spojuje špatná volba „ranveje“. Ačkoli je Pražský hrad hned po Letišti Václava Havla nejstřeženějším místem v republice, právě zde startuje motory většina pokutovaných dronerů. vané jsou přitom často i společnosti, které na veřejných akcích předvádějí bezpilotní „hračky“ bez povolení úřadů.

Právě masivní rozšíření dronů a incidentů plynoucích z nerespektování pravidel dohnalo evropské úřady k přípravě jednotné evropské legislativy. Ta má reflektovat očekávanou zesílenou vlnu nově prodaných strojů.

Usilujeme o spojení s Japonskem, říká šéf pražského letiště

„Počty prodaných dronů se pohybují v řádu vyšších tisíců, šedesát procent z nich tvoří ty klasické, zbytek pak ty menší,“ uvádí mluvčí e-shopu Alza.cz Patricie Šedivá. „Prodej každoročně stoupá v řádu desítek procent. Letos je to meziročně třicet procent, přičemž očekáváme další, až 40procentní nárůst,“ doplňuje mluvčí Mall.cz Jan Řezáč s tím, že důvodem je větší cenová dostupnost technologicky vyspělejších dronů.

„Průměrná cena nejoblíbenějších modelů se pohybuje kolem dvaceti tisíc korun. Při výběru zákazníci nejčastěji hledí na výdrž baterie a účel letounu,“ říká obsahová ředitelka srovnávače cen Heureka.cz Alexandra Čermáková.

Většina prodávaných multikoptér pro rekreační účely přitom pochází z továren jediného výrobce. Z čínského Šen-čenu je distribuuje do celého světa společnost DJI, která dle analytiků Frost & Sullivan i dalších zaujímá přes sedmdesát procent globálního trhu. Za loňský rok firma vykázala příjmy atakující téměř tři miliardy dolarů. Zbytek trhu s komerčními drony si dělí hlavně 3D Robotics z USA, Yuneec z Číny a další.

V Praze přibývají lety na Východ

Celkové prodeje komerčních i vojenských bezpilotních prostředků zmapoval server Business Insider. Ty měly v roce 2016 dosáhnout 8,5 miliardy dolarů, do roku 2021 analýza předpokládá průměrný růst prodejů 7,6 procenta ročně. Za tři roky se tak mají dle analýzy prodat drony za víc než dvanáct miliard dolarů.

Na jejich produkci se podílí i řada českých firem. Brněnská Robodrone Industries vyrobí ročně zhruba dvanáct strojů, obvykle jde o výrazně dražší zařízení vyráběná přímo na míru zákazníkům. Tyto drony jsou vybavené například termokamerami či senzory na měření radiace. Mezi významné zákazníky patří mladoboleslavská automobilka Škoda Auto nebo například Horská služba disponující dronem schopným pátrat po lidech zavalených lavinou.

Největší poptávka po takto vyspělých zařízeních je tradičně i ze strany energetických společností, jako jsou ČEZ nebo E.ON. Pomocí dronů monitorují kabely vysokého napětí, plynovody nebo různá potrubí. Své využití ale nacházejí často i ve službách policie nebo hasičů.

Ochrana letiště Václava Havla

Od roku 2011 došlo ke třem případům, kdy se v blízkosti pražského letiště vyskytl dron bez povolení. Veškerý letecký provoz proto musel být přesměrován na vedlejší ranvej. „Patříme k méně ovlivněným letištím, zejména ze severských zemí bývá hlášeno mnohem více incidentů,“ popisuje mluvčí letiště Marika Janoušková. „Nemohu prozradit, které technologie využíváme. Do dvouletého výzkumu ochrany proti dronům jsme nicméně investovali dva miliony korun. Nejprve musíte dron detekovat, zjistit, odkud je ovládán a jak ho eliminovat,“ přibližuje šéf Letiště Václava Havla Václav Řehoř s tím, že se letiště zajímá o více různých technologií. Mezi ně může patřit například zbudování virtuální zdi kolem letiště, zařízení na převzetí signálu k ovládání dronu nebo jeho přímé sestřelení ve vzduchu.

Očima E15: s dronem nad Černobylem. Létali jsme nad tajemným radarem u sarkofágu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!